Selhali jsme, přiznal Michl. Předpovědět inflační šok ČNB neuměla, bankéři se vydají jinudy
Predikční modely České národní banky v období let 2022 a 2023, tedy na bolestivém vrcholu české inflace, selhaly. Nedokázaly včas zachytit rozsah inflační vlny, která tehdy dosahovala dvouciferných hodnot, a nabízely bankéřům doporučení, která se ukázala jako mylná. Samotná ČNB to připouští v rámci bilancování svého fungování v těchto inflačně výjimečných letech. Už dříve banka zadala externím odborníkům posudky úspěšnosti své tehdejší politiky a schopnosti předpovídat inflaci. Odpovědí na ně má být revize fungování banky.
„Klasické makroekonomické modely podcenily vliv globálních šoků a v řadě případů selhaly při předpovědi vývoje inflace,“ uvádí guvernér ČNB Aleš Michl ve sborníku z mezinárodní konference Czech National Bank Workshop on Monetary Policy, kde ČNB sumarizuje výsledky svého „přezkumu“ a představuje cesty, jimiž se podle svých slov hodlá propříště lépe vypořádat s hrozícími inflačními šoky. „Výsledkem je rozhodnutí vyvinout dva nové alternativní predikční modely, které by měly doplnit stávající nástroje a lépe zachytit šoky, jež dosavadní aparát ignoroval nebo podcenil,“ dodává Michl.
ČNB zadala po odeznění inflační vlny v Česku tři nezávislé externí posudky, které analyzovaly slabiny dosavadního analytického rámce. Recenzenti z řad domácích i zahraničních akademiků mimo jiné kritizovali nedostatečné propojení modelu s reálným ekonomickým děním a upozornili na potřebu větší pružnosti v předpovědích banky. Kritika mířila mimo jiné k tomu, že centrální banka v období před nástupem inflace používala jediný model predikce inflace, který ústavu dostatečně nedokázal zprostředkovat více možných scénářů budoucího vývoje růstu cen.
„Dosavadní modely odhadování budoucnosti, s nimiž ČNB pracovala, jsou kalibrovány na předpandemickou ekonomiku. Proto nemusejí predikce vycházet zrovna nejlépe. Proto je iniciativa ověřit a případně fundamentálněji překalibrovat model záslužná,“ uvedl už dříve ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň s tím, že fungování současné globální ekonomiky je odlišné. „Došlo k naprostému přestavění světové ekonomiky. Proměnily se světové toky zboží a služeb a přestavěla se logistika. To má významný vliv na cenotvorbu, kterou má centrální banka jako svůj jediný cíl,“ dodává Bartoň.
Michl dlouhodobě zdůrazňuje, že klíčovým rozhodnutím bankovní rady v roce 2022, tedy na vrcholu inflace, bylo ponechat úrokové sazby na tehdejší úrovni sedmi procent, přestože model stejně jako velká část expertní obce doporučoval jít se sazbami dále nahoru, a zaměřit se na strategii silné koruny. Podle guvernéra se tak zabránilo nadměrnému ochlazení ekonomiky, kritici naopak namítají, že inflační éra kvůli tomu trvala v Česku déle a inflační maximum leželo výše.
„Za běžných okolností by revize a případná úprava modelu ČNB byly žádoucí aktivitou. V případě současné bankovní rady se však nabízí otázka, jaký je skutečný důvod této revize. Nelze vyloučit, že hlavním cílem je ospravedlnit dosavadní nastavení úrokových sazeb, případně připravit prostor pro budoucí zásahy,“ nechal se už dříve slyšet ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Testování prvních komponent modelů má podle ČNB začít na přelomu letošního a příštího roku. Zároveň vznikla nová sekce výzkumu a statistiky, jejímž úkolem je nejen vývoj modelů, ale i posílení datové analytiky a výzkumu napříč ČNB, tedy další slabý bod banky, k němuž mířila kritika recenzentů. Sborník, který banka aktuálně zveřejnila, obsahuje příspěvky domácích i zahraničních expertů včetně bývalého šéfa měnové sekce BIS Claudia Boria nebo předsedy měnového výboru ECB Óscara Arceho.
