Šéf Fedu Jerome Powell mnohokrát prokázal, že je obratným politickým aktérem a dovede se brilantně orientovat v mocenských koridorech. Na středečním zasedání, kde Fed po 15 měsících pozastavil svou utahovací kampaň, se z větší části odehrálo taktizování než monetární politika. Zazněla zde celá řada protichůdných vyjádření a prostupovala jím nebývalá míra nekonzistentnosti.
Pauza v cyklu zvedání úroků byla odhlasována jednomyslně. To působí prapodivně, když vezmeme v potaz konfliktní postoje představitelů Federálního výboru pro volný trh (FOMC) v uplynulých týdnech. V pozadí jednohlasného schválení se zřejmě skrývá deal. Jestřábi si prosadili agresivnější projekci sazeb (dot plot) do budoucna a na oplátku podpořili možnost ponechat úroky beze změny.
Představitelé centrální banky nyní očekávají, že se úroky letos vyšplhají až do pásma 5,5 až 5,75 procenta, tedy o půl procentního bodu výše, než se předpokládalo v březnu. Mezi bankami z Wall Street se nejčastěji skloňovalo pouze jedno dodatečné zvýšení o 25 bodů. Úroková choreografie však postrádá logiku.
Centrální banka vysílá signál, že vnímá inflaci jako závažnější problém – zvedla směrem vzhůru prognózovanou cenovou dynamiku na rok 2023, zároveň se méně obává recese. Navzdory tomu se však rozhodla se sazbami nehýbat. Pozastavení podporuje vágní argument – údajně umožňuje bankéřům lépe vyhodnotit dopady svých předchozích kroků.
Podívejte se na Z(a)tracená čísla: Český inflační vabank
Na první pohled se zdá, že dezinflační proces nabírá na obrátkách. Spotřebitelské ceny v USA za květen vykázaly meziroční růst čtyři procenta. Opticky se tak inflace vrací ke smysluplným hodnotám. Nicméně vstupujeme do fáze, kdy další konvergence k cíli Fedu poběží o poznání pomaleji. Zlevnění energií nelze do budoucna opakovat. Jádrová inflace v USA zůstává na úrovni 5,3 procenta. Meziměsíční přírůstky stále přesahují 0,4 procenta.
Optimisté mohou poznamenat, že k zakonzervování rapidního tempa růstu jádrových cen přispěly jednorázové anomálie na trhu ojetých vozidel. Naproti tomu se objevují povzbudivé trendy v sektoru bydlení, kde před pár měsíci bujely razantní inflační tlaky. Tyto faktory sice mohou podpořit dezinflaci, samy o sobě však nejsou dostatečné k návratu tempa růstu cen na úrovně konzistentní s mandátem Fedu.
Monetární autority stále věří v hladké přistání americké ekonomiky. To potvrzuje i změna výhledu centrální banky, která zvedla odhad růstu HDP na jedno procento. V takovém případě zůstane poptávka odolná, což dalšímu odeznívání inflace brání. Pokud všechny tyto vlivy zohledníme, nezbývá než konstatovat, že aktuální postoj Fedu stále není dostatečně restriktivní.
Taktéž se ukazuje, že dopad bankovní hysterie a efekt kreditního utahování nejsou markantní. Stres zůstává koncentrovaný pouze v problémových sektorech, jako jsou kancelářské nemovitosti. Powell rovněž manévroval, když zmínil, že současná predikce úroků není závazná. Podle šéfa banky se další rozhodování bude odvíjet čistě od nově příchozích makrodat. „Dot plot“ měl posloužit k utažení podmínek financování, jelikož by měl zamezit dalšímu vzestupu cen aktiv, který působí proinflačně, i když trhy prozatím poklesem nereagovaly.
Centrální banka svou pauzou rozehrála poměrně riskantní hru. Pokud dezinflační proces nepoběží hladce, bude – byť dočasné – pozastavení cyklu zvedání úroků považováno za další monetárněpolitickou chybu. Fed vyslal signál, že se navzdory jestřábí projekci sazeb instinktivně spoléhá na „neposkvrněnou dezinflaci“, což je v podstatě sázka na štěstí.
Autor je portfolio manažerem společnosti Cyrrus.
