Investoři se děsí voleb ve Francii. Úspěch Le Penové by spustil pád trhů
Dluhopisový trh občas působí jako personifikovaná disciplína. Za příklad může posloužit Liz Trussová, kterou před dvěma lety stály „neshody“ s dluhopisovými investory premiérské křeslo. Její funkční období patří k nejkratším v britské historii. Určitá analogie se nyní odehrává ve Francii. Riskantní gambit prezidenta Emmanuela Macrona vyvolal záchvat paniky na vládních bondech.
Po debaklu v eurovolbách se Macron rozhodl pro odvážný krok a vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž chce mobilizovat voliče, které vyděsil úspěch Národního sdružení (RN), vedeného Marine Le Penovou. Macron zřejmě částečně sází i na scénář, že pokud by do premiérské funkce nastoupil zástupce RN, prokáže během své vlády nekompetentnost a zmaří šance Národního sdružení na drtivé vítězství v prezidentských volbách v roce 2027.
Macronovo překvapivé rozhodnutí znervóznilo správce peněz, kteří se začali masově zbavovat francouzských vládních bondů. Rozevřely se tak nůžky mezi výnosy francouzských a německých vládních papírů (ty jsou považovány za evropské bezrizikové aktivum). Desetiletá francouzská obligace nese o 0,8 procentního bodu více než bond německé vlády s totožnou splatností. Takto vysoké prémie jsme se naposledy stali svědky na začátku roku 2017, kdy se portfolio manažeři obávali výsledků francouzských prezidentských voleb.
Nutno upozornit, že před sedmi lety měla Le Penová vůči EU více vyhraněný postoj. Otevřeně plánovala vystoupení Francie z eurozóny. Peripetie kolem brexitu ovšem ukázaly, jak je proces odcházení z EU komplikovaný, a proto i populističtí politici od plánů na vystoupení z EU nebo eurozóny upouštějí. Vítězství Národního sdružení by tak pravděpodobně nevedlo k naplnění extrémních scénářů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
