Předčasné volby ve Francii 2024: Termín, průzkumy a kdo kandiduje
Výsledky eurovoleb 2024 způsobily ve Francii zemětřesení. Prezident Macron v reakci na volební neúspěch své strany rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby. Průzkumy v nich favorizují Národní sdružení Marine Le Penové. Její strana v prvním kole zvítězila. Na kdy byl stanoven termín druhého kola předčasných voleb a v čem může jejich výsledek ovlivnit EU?
- Termín voleb 2024
- Výsledky voleb - první a druhé kolo
- Proč Francie pořádá předčasné volby
- Volební průzkumy
- Strany a kandidáti
- Témata voleb 2024
- Volební systém
- Národní shromáždění - pravomoce, mandát, složení
- Volební účast
Termín: Kdy Francie pořádá předčasné volby
Předčasné volby do Národního shromáždění probíhají tradičně ve dvou kolech. První kolo už proběhlo. Jejich termín byl stanoven na:
- neděli 30. června 2024 (první kolo předčasných voleb),
- neděli 7. července 2024 (druhé kolo předčasných voleb).
Termín voleb vyhlásil 9. června francouzský prezident Emmanuel Macron. První kolo předčasných voleb se uskuteční jen tři týdny po volbách do Evropského parlamentu a necelý měsíc před zahájením letních olympijských her 2024 v Paříži.
Výsledky voleb 2024 - první a druhé kolo
Výsledky předčasných voleb do Národního shromáždění mohou napovědět nejen o dalším směřování Francie, ale také celé EU. Volební místnosti jsou otevřené vždy od 8:00 do 18:00 (do 20:00 ve velkých městech). Po uzavření volebních místností začíná sčítání hlasů. Definitivní složení dolní komory francouzského parlamentu bude známé nejpozději 8. července 2024 až druhé kolo voleb skončí.
Zprávu o náladách ve francouzské společnosti přinesly již výsledky prvního kola, které jsme se dozvěděli v noci na 1. července.
Výsledky 1. kola voleb 2024 - mandáty a poslanci
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii 33,1 procent hlasů. Levicový blok Nová lidová fronta, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení, strana Nepodrobená Francie (LFI) a další menší uskupení, získala v prvním kole 28 procent hlasů. Středový tábor prezidenta Macrona se umístil na třetím místě s 20,8 procenty. Pravicoví Republikáni mají 10,2 procent.
Podle odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však podle všeho nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu táboru reálně hrozí pokles na 60 až 100 křesel.
Druhé kolo voleb se uskuteční v 501 z 577 obvodů, kandidáti Národního sdružení postoupili v 446 z nich. Le Penová a dalších 38 poslanců za uskupení získalo mandát hned v prvním kole.
Nová lidové fronta posbírala 32 křesel a do druhé kola se probojovaly přes čtyři stovky jejích kandidátů. Macronova koalice Společně má po prvním kole jen dva mandáty a její kandidáty bude možné vybírat v neděli ve třech stovkách obvodů.
Proč vyhlásil Macron předčasné volby?
Prezident Macron vyhlásil předčasné volby v reakci na výsledky voleb do Evropského parlamentu 2024. Rozpuštění Národního shromáždění oznámil ještě před zveřejněním oficiálních výsledků. Ve Francii se totiž uskutečňují exit polly (dotazování voličů vycházejících z volebních místností), které naznačovaly drtivou porážku centristické koalice vedené Macronovým hnutím Obnova a silnou podporu Národního sdružení Marine Le Penové.
Konečné výsledky exit polly potvrdily. Macronova koalice získala 14,6 % hlasů a v Evropském parlamentu ztratila 10 křesel. Historického výsledku naopak dosáhlo Národní sdružení s 31,37 % hlasů. V čele Národního sdružení stojí osmadvacetiletý Jordan Bardella. Za klíčovou postavu strany je ale považována jeho předchůdkyně Marine Le Penová. Národní sdružení Macronovu koalici porazilo i v předchozích eurovolbách v roce 2019, ale jen o necelé procento hlasů. Oba subjekty tedy dosud zastupoval stejný počet europoslanců.
Macron vzestup krajní pravice vidí jako nebezpečí pro Francii. Výsledky voleb ale podle něj nešlo ignorovat a voliči by měli rozhodnout o dalším směřování země. Macronova koalice již nyní neměla v Národním shromáždění většinu a musela o prosazení zákonů jednat s dalšími subjekty.
VIDEO: Macron v Praze po jednání s Petrem Fialou
Volební průzkumy a preference stran
Podle volebních průzkumů se prezident Macron pustil na tenký led. Podpora jeho koalice není příliš vysoká. Hlavním vyzyvatelem Národního sdružení je tak spíše sjednocená levice kandidující pod názvem Nová lidová fronta.
Průzkumy po vyhlášení předčasných voleb připisovaly Národnímu sdružení Marine Le Penové zisk přes 30 %. S odstupem zhruba 3 % následovala Nová lidová fronta. Macronova koalice centristů by podle prvních volebních průzkumů nepřekročila hranici 20 %. Rozhodovat může ale i podpora menších subjektů, například republikánů nebo krajně pravicové strany Znovudobytí.
Strany a kandidáti ve volbách 2024
Které politické strany mají v předčasných volbách 2024 největší šanci na úspěch?
Národní sdružení
Strana, která byla v posledních letech spojovaná především s Marine Le Penovou. Předsedou Národního sdružení je však od konce roku 2022 Jordan Bardella. Poprvé v historii strany tak v jejím čele nestojí nikdo z rodiny Le Penů – před Marine Le Penovou stranu dlouho vedl její otec Jean-Marie Le Pen. V případě volebního úspěchu by se Bardella mohl stát nejmladším francouzským premiérem v historii.
Nová lidová fronta
Podle prvotních průzkumů hlavní vyzyvatel Národního sdružení. Sjednocená levice, kterou vytvořili komunisté, socialisté, zelení a strana Nepoddajná Francie. Tyto subjekty kandidovaly ve volbách do Evropského parlamentu zvlášť. Spolupráci si ale vyzkoušely v parlamentních volbách v roce 2022. Hlavními tvářemi Nové lidové fronty jsou Jean-Luc Mélenchon (Nepoddajná Francie), Raphaël Glucksmann (Socialistická strana) a také exprezident François Hollande, který kandiduje v departementu Corrèze.
Koalice kolem Obnovy prezidenta Macrona
Centristická koalice okolo strany Obnova Emmanuela Macrona. Vládnoucí subjekt, který ale ve volbách v roce 2022 ztratil fakticky většinu v Národním shromáždění. Hlavní postavou je spolu s Macronem Gabriel Attal, současný premiér Francie.
Republikáni
Konzervativní strana, která do Elysejského paláce v minulosti vyslala například Jacquese Chiraca nebo Nicolase Sarkozyho. V posledních volbách do Národního shromáždění byla čtvrtým nejsilnějším subjektem s více než 11 % hlasů.
Zájem o spolupráci s republikány projevil po vyhlášení předčasných voleb prezident Macron. Lídr strany Éric Ciotti ale spolupráci odmítl a prosazoval spojenectví s Marine Le Penovou. Strana kvůli tomu svého předsedu odvolala a vyloučila. Ciotti ale považuje své odvolání za protiprávní. Celý konflikt přinesl bizarní situaci, kdy se předseda zabarikádoval v sídle strany, aby se zde nemohlo sejít její vedení a odvolat ho. V pátek 14. června bylo vyloučení Ciottiho potvrzeno.
Znovudobytí
Uskupení, které založil komentátor a moderátor Éric Zemmour. Krajně pravicová strana v roce 2022 žádné křeslo nezískala, ale v nedávných eurovolbách oslovila zhruba 5,5 % voličů. K hlavním tvářím patří Marion Maréchalová-Le Penová, neteř Marine Le Penové a dřívější členka Národního sdružení. Ta se po dočasném odchodu z politiky v roce 2022 připojila právě k Zemmourovi, což Le Penová považovala za zradu.
Po letošních volbách do Evropského parlamentu nicméně Maréchalová-Le Penová vyzývala ke spolupráci obou krajně pravicových stran. Odmítl ji jak Bardella, tak Zemmour, který Maréchalovou-Le Penovou kvůli těmto snahám dokonce vyloučil ze strany. Své další kroky politička zatím nezveřejnila, stále jí ale zůstává platný mandát z eurovoleb.
Volební témata ve Francii: Jaké jsou názory stran?
Volby do Národního shromáždění 2024 přinesou netypicky krátkou volební kampaň. V popředí tak budou stát spíše hlavní témata, která rezonovala již v posledních parlamentních volbách nebo v nedávných volbách do Evropského parlamentu.
- Ekonomika: Agentura S&P před několika týdny snížila rating státního dluhu země na AA-. Důvodem je plánovaný rozpočtový schodek nad 3 % HDP až do roku 2027. Zkrocení veřejných financí přitom bylo jedním z hlavních závazků Macronovy koalice. Národní sdružení vidí možné úspory například v redukci výdajů na zahraniční pomoc. Hospodářství země by Le Penová stimulovala protekcionistickou ekonomickou politikou. Sjednocená levice prosazuje vyšší zdanění bohatých občanů a velkých korporací.
- Migrace a bezpečnost: Tradiční téma Národního sdružení, které dlouhodobě vystupuje proti migraci a kritizuje podmínky udělování francouzského občanství. Ještě tvrdší postup v boji s migrací prosazuje Znovudobytí. Právě kvůli mnoha kontroverzním výrokům předsedy Zemmoura se od Znovudobytí distancuje i podobně smýšlející Národní sdružení. Macronovi centristé hlásí vyvážený přístup k migraci s důrazem na integraci a zlepšení bezpečnosti. Nová lidová fronta zdůrazňuje především humanitární aspekt migrace a boj proti diskriminaci.
- Přístup k EU: Macron podporuje prohlubování evropské integrace a posílení role EU na světové scéně. Levice je kritická vůči ekonomické politice EU a požaduje reformy vedoucí k větší sociální spravedlnosti. Marine Le Penová patří k euroskeptikům a dlouhodobě bojovala za konání referenda o vystoupení Francie z EU. V poslední době navrhuje spíše zásadní proměnu EU na alianci svobodných a suverénních států.
- Válka na Ukrajině: Centristé v čele s prezidentem Macronem se řadí k hlavním podporovatelům napadené Ukrajiny. S vojenskou i humanitární podporou země souhlasí i Nová lidová fronta. Le Penová v minulosti legitimizovala ruskou anexi Krymu a s financováním strany jí pomáhaly ruské banky. V posledních měsících ale Národní sdružení děkovalo Ukrajincům za boj proti agresorovi. Představitelé strany byli směrem k Rusku výrazně kritičtější než v minulosti. Přesto se od jejich případné vlády očekává oslabení podpory Ukrajině.
- Důchodová reforma: Prezident Macron v loňském roce prosadil důchodovou reformu, která přinesla mimo jiné posun důchodového věku z 62 na 64 let. Vláda při schválení využila zvláštní ústavní pravomoci, ke změnám tedy došlo bez schválení Národního shromáždění. Proti důchodové reformě se důrazně staví Nová lidová fronta i Národní sdružení.
Volební systém
Volby do Národního shromáždění se konají každých 5 let. Původně se měly uskutečnit až v roce 2027. Francouzi v předčasných volbách vyberou 577 poslanců. Země je při volbách rozdělena do 577 volebních obvodů. Z každého obvodu vzejde jeden poslanec. Volební systém je ve volbách do Národního shromáždění dvoukolový.
Aby kandidát zvítězil v prvním kole, musí v daném obvodu získat více než 50 % hlasů a současně alespoň 25 % hlasů všech registrovaných voličů. Pokud se takový kandidát nenajde, koná se v obvodu druhé kolo voleb. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola a případně také další kandidáti, kteří v prvním kole překročili hranici 12,5 % hlasů. Vítězem druhého kola se v obvodu stává kandidát s nejvyšším počtem hlasů.
V prvním kole bývá zvolena jen hrstka poslanců, ve většině obvodů se musí konat druhé kolo voleb. Francouzský volební systém byl navržen tak, aby snížil riziko zastoupení extremistických stran. Národní sdružení je proto pravidelně úspěšnější v eurovolbách, kde se uplatňuje poměrný volební systém. Marine Le Penová se ale stranu dlouhodobě pokouší „oddémonizovat“ a učinit ji přijatelnou pro více Francouzů. Strana v mnoha otázkách hlásí umírněnější politiku než v minulosti, což by se mohlo projevit i ve volebních ziscích.
Národní shromáždění – mandát a pravomoce v rámci Francie
Národní shromáždění tvoří dolní komoru francouzského parlamentu. Poslanci získávají svůj mandát v pravidelných volbách vždy na 5 let. Zástupci Národního shromáždění projednávají a schvalují zákony na základě vlastních i vládních návrhů. Poslanci dohlíží na vládu, kterou jmenuje prezident a mohou ji vyslovit nedůvěru. Prezident naopak může Národní shromáždění rozpustit, podobně jako nyní Macron. K dalšímu rozpuštění dolní komory ale nemůže dojít dříve než za rok od předčasných voleb.
Ústava francouzské Páté republiky oproti předchozím ústavám výrazně posílila pravomoci výkonné moci (prezident a jeho vláda) na úkor parlamentu. Vláda se však stále potřebuje opřít o většinu poslanců, aby své zákony mohla prosadit. Ve chvíli, kdy má prezident na své straně parlamentní většinu, funguje systém hladce. Pokud má většinu v Národním shromáždění opozice, je prezident nucen jmenovat premiéra, který bude pro tuto většinu přijatelný. Stav, v němž jsou prezident a premiér z opačných táborů, se označuje jako kohabitace. V případě kohabitace se prezident soustředí primárně na zahraniční a obrannou politiku, premiér na vnitřní záležitosti.
Národní shromáždění před volbami 2024
Macron se v současné době může v Národním shromážděníopřít o 245 hlasů, která reprezentovala koalice Spolu. Pro bezproblémové vládnutí by však potřeboval většinu s alespoň 289 poslanci. Při schvalování zákonů proto kabinet musel vyjednávat podporu jiných subjektů. Druhé nejsilnější zastoupení má levicový blok NUPES, který bude v roce 2024 kandidovat jako Nová lidová fronta. Významný počet křesel připadl také Národnímu sdružení Marine Le Penové a republikánům.
| Strana | Počet křesel před rozpuštěním Národního shromáždění |
|---|---|
| Spolu | 245 |
| NUPES | 131 |
| Národní sdružení | 89 |
| Republikáni | 61 |
| Další levicoví kandidáti | 22 |
| Další pravicoví kandidáti | 10 |
| Regionalisté | 10 |
| Další centrističtí kandidáti | 4 |
| Unie demokratů a nezávislých (UDI) | 3 |
| Ostatní | 2 |
Volební účast
Volební účast bývá ve volbách do Národního shromáždění poměrně nízká. V roce 2022 přišlo k urnám během prvního kola 47,5 % voličů. Ve druhém kole byla účast ještě o více než procento nižší. Letos je situace výrazně jiná. Vysoká volební účast účast pro první kolo voleb do Národního shromáždění 2024 činila 66,71 %.
Hranici 50 % přitom nepřekročila volební účast ani v roce 2017 – na rozdíl od letošních i předposledních eurovoleb. Největší zájem je ve Francii o prezidentské volby. Naposledy v nich hlasovalo přes 70 % voličů.
