Na druhý pohled má ale spuštěná liberalizace příliš dlouhou řadu háčků, které ji mohou odsoudit k neúspěchu. Ministerstvu dopravy se přes veškeré odklady a roky příprav nepodařilo s dopravci sjednat vzájemný prodej a uznávání jízdenek. V případě vítězství alternativního dopravce proto hrozí, že dotyčná trať zcela vypadne ze současného integrovaného systému. Jako kdyby v Praze provozoval jednu tramvajovou linku soukromník, který neuznává lístky dopravního podniku.
Ministerstvo problém neřeší. V podstatě spoléhá na dobrovolnou dohodu dopravců. Souvisejících otázek je ale mnohem více. Jaký tarif nový dopravce nasadí? Pokud nasadí stejný jako ČD, nebude to kartel? A když se dopravci dohodnou, kdo zaplatí a bude provozovat clearingové centrum na přerozdělování peněz? Co se bude dít na tratích, kde souběžně s vítězem tendru budou jezdit i vlaky ČD, třeba dodatečně objednané krajem? Povede soukromník arbitráž kvůli zhacenému byznysu? Ještě horší situace by nastala, kdyby se na trať nacpal jiný soukromník a jezdil si jen tak pro radost bez dotací. I to se může stát. A co bude dělat cestující, který má traťovou jízdenku? Bude moci nastoupit jen do každého druhého vlaku?
Některé z těchto otázek má řešit drážní regulátor. Ten ale dosud neexistuje. Nejistota se snáší úplně na všechny – na dopravce, na cestující, na ministerstvo i na ČD. Po letech ničeho se překotně liberalizuje jen proto, že se z věci stalo politikum a veřejnost tleská každému kopanci do Českých drah. Těch se týká jedna z nejdůležitějších nezodpovězených otázek: jak si stát představuje jejich roli do budoucna? Kdyby stát řekl, že národního dopravce vůbec nepotřebuje, bude to legitimní. Vozidla se prodají nebo dají do státních rezerv, odkud se vytáhnou v případě, že smluvní dopravce selže. Stejně tak bude legitimní, řekneli stát, že národní dopravce bude jezdit úplně všude. Anebo cokoli mezi tím. Ministerstvo totiž není jen nestranný úřad, ale i majitel ČD. Dráhy ale dnes žijí v nejistotě, což je rizikové především vzhledem k jejich zadlužení a ratingu.
Stát dosud nebyl schopen dráhy ani nějak rozumně zbavit nádražních budov. Místo toho se spekuluje o prodeji takových klenotů, jakým je výrazně ziskový zkušební okruh u Velimi. Soudný člověk nechce, aby česká železnice ustrnula v současném stavu. Vpuštění konkurence jí může pomoci vpřed. Nemá k němu ale docházet v situaci, kdy je otázek výrazně víc než odpovědí.
