Část světa, která chce snižovat emise skleníkových plynů, vzývá pařížskou konferenci. Na ní by se příští rok v září měla přijmout globální smlouva, která donutí hlavní světové spalovače uhlí, plynu a ropy, aby přešli na klimaticky šetrnější zdroje energie. Prezident Barack Obama by rád zanechal světu při vší bídě svého druhého funkčního období alespoň svůj podpis pod touto smlouvou. A zároveň by rád zařídil, aby se USA jejím textem řídily.
Potíž je v tom, že proti bude Senát, který musí mezinárodní smlouvy ratifikovat. Takže se v Bílém domě vymýšlí, jak Senát vystrčit ze hry. Obamovi právníci našli dvě cesty. V Paříži se neschválí „smlouva“, ale „dohoda“, která nebude právně závazná.
Druhá možnost je, že se jen „novelizuje“ Kjótský protokol. Fungovalo by to asi tak, že se státy zavážou přijmout doma politiku proti klimatické změně, dobrovolně slíbí konkrétní tempo snižování skleníkových emisí a slíbí, že budou podávat zprávy o plnění svých dobrovolných závazků.
„Nezávaznou dohodu“ ani „novelizaci“ by Senát schvalovat nemusel. To se však republikánským senátorům, kteří druhou komoru Kongresu letos na podzim nejspíš ovládnou, nebude vůbec líbit. Nemluvě o tom, že nesrozumitelný právní hybrid by nakonec stejně s klimatickou změnou nic nezmohl.
