Jana Havligerová: Fiskální rozcvička v ostrém tempu
Ten, který je pro část politického spektra i veřejnosti guru fiskální přísnosti, zatímco pro jiné málem příčinou všeho zla včetně recese, kterou si Česko prošlo. Barvitost a razance střetu o rozpočet je tím zaručena. A už to začalo, a to ještě o samotném návrhu rozpočtu, kromě několika různících se čísel o výši budoucího schodku, dohromady nic nevíme.
Ale budiž. Je vcelku jasné, že se sociální demokracií v čele vlády končí hubená léta a přicházejí ta tučná. Nemusí to být úplně špatně, spíš jde o to, abychom se tím mastným soustem neudusili. Aby fiskální politika, tentokrát kvůli štědré ruce státu, opět nešla hlavou proti ekonomickému cyklu. Zatím to tak vypadá.
Co s deficitem
Vláda podle dosavadních informací hodlá navýšit budoucí deficit veřejných financí na 2,7 procenta hrubého domácího produktu z loňských 1,4 procenta. A to přesto, že ekonomika nabírá dech. Babiš kritizuje předchozí vládu za to, že udusila ekonomiku. Jistě, roky škrtů v čase, kdy se do Česka vrátila recese, nebyly zrovna prozíravé. Zdaleka to ovšem neznamená, že činit pravý opak právě teď je to pravé ořechové.
Na státní rozpočet je ale nutné se dívat, třeba se skřípěním zubů, také jako na politický dokument. Fiskální plán na rok 2015 bude prvním zákonem, do kterého se plně promítne politická vůle vládnoucí koalice. Tu už sociální demokracie, hnutí ANO i lidovci celkem zřetelně formulovali v programovém prohlášení. Že hodlají zvyšovat výdaje, v něm stojí černé na bílém. Změna kurzu je tedy předem hlášená, není to žádné překvapení.
Až na to, že zaskočeni jsou nejspíš samotní členové kabinetu. K údivu alespoň některých z nich změna kurzu neznamená, že pro sebe urvou všechno hned teď. Tradiční přetahovaná o peníze se kvůli tomu může lehce zvrhnout v souboj o to, kdo je ve vládě silnější pes.
Půda je připravená, plán, který by alespoň stabilizoval výši dluhu, respektoval hospodářský cyklus, natož šel ruku v ruce s měnovou politikou centrální banky, nečekejme. Byť se premiér letmo zmínil, že schodek by mohl činit i méně než sto miliard korun. Do sestavování rozpočtu letos vehementně mluví nejen vládní strany, ale i prezident, aktivizují se hejtmani, ovlivnit vládní politiky se dokonce snaží lobby z Washingtonu.
Nepodlehnout vnitrostranickým tlakům ani nátlaku zvenčí nebude vůbec snadné. Ale odolat absurdním inspiracím, jako je výstavba plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe, se snad dá.
