K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka. Stejně jako ta americká, i ta evropská se bude muset vypořádat s dalším osudem programů nákupů aktiv a nějakým způsobem se postavit k inflaci, která se v eurozóně nachází na historicky nejvyšších úrovních. Předpokládáme, že jako první přijde na řadu pandemický program PEPP, v rámci kterého mohla ECB nakoupit cenné papíry až za 1,85 bilionu eur. Ten skončí zřejmě již v březnu.
Zároveň se ale centrální banka bude snažit, aby tímto krokem příliš nerozbouřila finanční trhy a celý přechod byl co nejhladší. Proto pravděpodobně alespoň dočasně zvýší nákupy aktiv v rámci svého standardního programu APP. Ten nyní běží v objemu 20 miliard eur měsíčně a jeho definitivní konec očekáváme v polovině roku 2023.
Vysoká inflace se odrazila i na očekávaném termínu, kdy ECB prvně sáhne ke zvýšení úrokových sazeb. Trhy tento krok očekávají na přelomu let 2022/2023. My v Komerční bance jsme v tomto ohledu trochu skeptičtější, když první zvýšení klíčové depozitní sazby, která se nyní nachází na záporném půl procentu, vidíme v prosinci roku 2023. Pak už by se ale poměrně rychle měla dostat na nulovou úroveň, s čímž naopak finanční trhy nepočítají.
V každém případě lze očekávat, že diskuze o konci programu nákupů aktiv přinese na finanční trhy větší volatilitu, přičemž z těchto kroků budou benefitovat především dluhopisy s delší splatností. To by mohlo pomoci i dlouhému konci české výnosové křivky. Ten se právě díky nízkým zahraničním sazbám již od poloviny tohoto roku obchoduje pod úrovněmi kratších splatností.
Nicméně oživení na eurovém trhu ve spojení s vývojem v USA by mohlo dodat impuls i dlouhým korunovým sazbám, a vytáhnout tak postupně celou křivku z aktuální inverze.
