Je nynější inflace dočasná, či trvalejší? Zásadní otázka, na níž se svět neshodne

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jan Novotný, E15
2
Fotogalerie

Šéfové světových centrálních bank se celý podzim přou, zda je globální růst cen způsobený pouze krátkodobými faktory z velké části souvisejícími s pandemií a se zpřetrhanými dodavatelskými řetězci, anebo je to trvalejší fenomén.

V paměti mnoha ekonomů je stále ještě strašák dlouhodobé inflace, jak ji západní svět poznal v sedmdesátých letech minulého století. Opakování podobného scénáře nahrává zejména bezprecedentně velký příliv peněz do ekonomiky. Peněžní zásoba v USA v posledních dvou letech roste tempem, jaké americká centrální banka za 150 let sledování vývoje nezaznamenala. A prostřednictvím různých záchranných programů v souvislosti s lockdowny se tento ukazatel zvyšuje i v Evropě.

Přesto Fed i Evropská centrální banka věří, že inflace je spíše krátkodobá, a zatím nesouhlasí se zvyšováním úrokové sazby. Proti nim ovšem nově jdou bankéři londýnské Bank of England. Velká Británie se ve čtvrtek stala první zemí v rámci skupiny G7, která od začátku pandemie zvedla základní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta. A to zejména kvůli sílícím inflačním tlakům.

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub

Tento krok už trochu znejistěl americké centrální bankéře, kteří oznámili omezení nákupů dluhopisů a avizovali, že příští rok zvýší úrokové sazby agresivněji oproti plánu. Na ostřejší zásah Fedu evidentně spoléhají investoři. Když se podíváme na ceny drahých kovů, které obyčejně s vyššími inflačními očekáváními rostou, v posledních týdnech se naopak vydaly opačnou cestou. Navzdory předpokladům zlevňují, což naznačuje sázku na dočasnost vyšší inflace.

Tuzemská centrální banka je tak ve vyspělém světě jakýmsi předskokanem změn. Ještě v září činila základní úroková sazba 0,75 procenta, zatímco teď v prosinci je na 2,75 procenta. A těsně před Vánoci čeká českou ekonomiku zřejmě třetí nadstandardní zvýšení základní sazby v krátké době, a to až o 0,75 bodu na 3,5 procenta. Dál se mohou sazby zvyšovat hned na počátku příštího roku, a to pravděpodobně o 0,25 bodu na konečných 3,75 procenta.

Česká ekonomika se podle centrální banky nachází v úplně jiné fázi hospodářského cyklu než jiné evropské ekonomiky či ekonomika USA. A na inflaci se podle tuzemských centrálních bankéřů podílejí zahraniční vlivy stejně jako silná domácí poptávka. Ta je ovšem letos silná všude na světě.

Přesnějším důvodem tak je spíše přehřátý trh nemovitostí, který je v posledních letech (a překvapivě i letos) opravdu českým specifikem. Lze tedy očekávat prudké ochlazení trhu s nemovitostmi, někde i snížení cen starších bytů, ale ve hře je i růst nezaměstnanosti, který by mohla podpořit i nastupující Fialova vláda svým plánem seškrtat tisíce míst ve státní správě.

Ve sporu o povahu inflace nejde o nic menšího než o to, jak se ekonomiky budou vyvíjet v příštích letech. Je třeba najít rovnováhu mezi utažením rozjařené kupní síly obyvatel a stimulací trhu v případě ohrožení růstu dalšími komplikacemi souvisejícími s pandemií.

Avšak pokud se utahování šroubů v peněžní zásobě přežene, může to ohrozit výkon ekonomiky v případě prodloužení boje s koronavirem, který ještě rozhodně není vyhraný. I kdyby se svět příští rok přece jen z pandemie vzpamatoval a začal fungovat normálně, lze očekávat prudký rozjezd ekonomiky, kde už nebudou chybět čipy ani přepravní kontejnery, ale růstu mohou naopak bránit drahé úvěry. V Česku by to mohl být v kombinaci s restriktivní fiskální politikou konzervativní vlády nebezpečný koktejl.