Je vám přes 40? Na práci v Silicon Valley zapomeňte

„Být 47letým softwarovým inženýrem, jsou mé dny v této profesi téměř sečteny,“ napsal na Twitteru Michael Lascombe, který žije a pracuje v údolí Santa Clara na jih od centra San Franciska, které svoji známější přezdívku získalo v roce 1971 poté, co Intel vyrobil svůj první mikroprocesor.

„Největší otázkou, kterou si kladu s vědomím, že do důchodu mám ještě asi dvacet let, ale programovat mohu maximálně pár dalších let, je, co udělám se svými zkušenostmi a dovednostmi, abych zůstal zaměstnatelný,“ vyjádřil Lascombe obavu o své budoucí uplatnění.

„Je tam jasně vidět, že firmy hledají mladší a hlavně levnější pracovníky,“ říká Robert Withers, konzultant společnosti Nova Workforce Development.

Další rys současných vládců Silicon Valley popsal zkušený vývojář aplikací pro telefony iPhone, který po ztrátě zaměstnání absolvoval několik pohovorů u větších společností v Údolí i u startupů. Jde podle něj o homogenní kulturu, především bělochů a čerstvých absolventů mladších třiceti let. „Občas mi u pohovoru ani nepotřásli rukou a chtěli se mě jen co nejrychleji zbavit,“ popsal svou zkušenost.

V kultuře jako je ta americká, je přitom zarážející, že se zatím nedostavila vlna žalob kvůli diskriminaci. Zaměstnavatelé totiž nesmějí nikoho diskriminovat kvůli rase, věku či sexuální orientaci. Američané jsou navíc známí tím, že se rádi soudí. „Dokázat individuální diskriminaci není jednoduché, uchazeč může být prostě označen za nevhodného kandidáta,“ napsal právník Cliff Palefsky na svůj blog. „Hromadná žaloba je ještě méně pravděpodobná kvůli nedávnému zamítnutí žaloby na obchodní řetězec Walmart kvůli genderové diskriminaci ze strany amerického nejvyššího soudu,“ připomíná případ nespokojených zaměstnankyň.