Americká centrální banka v minulém týdnu zvýšila sazby. Růst o 75 bazických bodů byl nejvyšší od roku 1994. Hlavním důvodem byla akcelerace inflace na 8,6 procenta – nejvýše od konce roku 1981. V zápisu ze zasedání Fedu se objevila věta o tom, že centrální bankéři jsou silně zavázáni ke snížení inflace zpět k dvouprocentnímu cíli. V tomto ohledu selhávají tak výrazně, že pravděpodobně potřebovali ujistit veřejnost, že inflační cíl stále platí.
Panika je cítit také z dalších centrálních bank. Švýcaři zvýšili sazby poprvé od roku 2007 a ECB uspořádala krizovou schůzku kvůli turbulencím na dluhopisových trzích. A od ČNB se očekává další růst sazeb o 100 bazických bodů nebo i více. Růst globálních inflačních tlaků je hrozivý a nastal čas na silnou medicínu. Ta už si však vybírá svoji daň.
Růst výnosů by mohl zažehnout novou dluhovou krizi v eurozóně. Evropské centrální bance se bude velmi obtížně bojovat ve stejný čas s inflací a s nebezpečným nárůstem výnosů zemí jižního křídla eurozóny. Obětí nárůstu cen může být také ekonomický růst. V reakci na utahování měnové politiky jsme svědky také propadů na trzích. Americké akcie mají za sebou nejhorší začátek roku od roku 1960 a propady na kryptoměnách jsou brutální, v řádu vyšších desítek procent.
Turbulence se projevují i na měnovém trhu. Euro na páru s dolarem by mohlo směřovat k paritě – poprvé od roku 2002. Čím dál více se pochybuje o fenoménu zvaném „Fed put“. Jedná se o tezi, že by Fed měl v případě potřeby zasáhnout proti výraznému propadu akciového trhu. Obchodníci nyní nejčastěji spekulují o úrovních 3500 nebo 3000 bodů na indexu S&P 500. Prostor centrálních bankéřů k zásahu je však omezený.
V minulosti, když se vyskytl problém, tak se uvolňovalo, tisklo, snižovalo, nakupovalo a zachraňovalo. Jak se zachovají investoři, když zjistí, že Fed už ceny aktiv „negarantuje“? Začnou je prodávat ještě rychleji než dříve.
Autor je analytik společnosti XTB
