Evropou se valí strach z nedostatku paliva do dieselových motorů. Nepohání totiž jen čtyřicet procent osobních automobilů, závislé jsou na něm také zemědělská technika, kamiony či většina vlaků. Krátce před napadením Ukrajiny stálo Rusko za 63 procenty importů tohoto paliva do Evropy a ještě v září se jej z Ruska dováželo 40 procent.
Podle agentury Reuters se celkové importy nafty v tomto měsíci dostaly na 1,65 milionu barelů. Necelých 700 tisíc barelů tak připadalo na Rusko, přičemž od prosince by měly tyto importy zcela ustat. Čím je nahradíme? Více se začalo dovážet ze Středního východu a z Asie, nicméně z posledních dat se dá jen mlhavě předpokládat, že ke konci roku budou ruské dodávky plně nahrazeny.
Není také bez zajímavosti, že zvláště indické a čínské rafinerie využívají levnou ruskou ropu k výrobě paliv, která nakonec skončí právě v Evropě. Problém nedostatku paliva zhoršuje pokračující stávka ve francouzských rafineriích a také nejnižší sezonní zásoby dieselu ve Spojených státech od roku 1982, kdy se s měřením začalo. Dlouhodobým problémem je klesající kapacita rafinerií.
Na stole by mohl být zákaz exportů. Na americké burze je napětí vidět na rostoucích cenách nejbližších kontraktů. Na makroekonomické úrovni zvyšuje nedostatek dieselu ceny zboží i služeb a naopak působí negativně na ekonomický růst. Problém se může dále vyhrocovat. Na počátku září vzrostl rozdíl mezi cenou dieselu a benzinu na čerpacích stanicích v Česku až do blízkosti rekordních šesti korun za litr.
V říjnu se situace sice zklidnila s příznivým vývojem teplot, ale nůžky se opět začínají rozevírat. V případě souběhu více nepříznivých okolností tak můžeme za litr nafty platit opět přes 50 korun na litr. Drahý diesel se začne brzy propisovat do rostoucích cen napříč celou ekonomikou. Nyní se zdá, že spasit nás může snad jen recese. A to jistě není záchrana, ke které bychom vzhlíželi.
Autor je analytik společnosti XTB
