Kam pro ztracené zisky

Banky přišly o velkou část zisků z platebních operací. Budou se to snažit dohnat i ve střední a východní Evropě

Výnosy z globálních platebních operací představují třetinu až polovinu všech příjmů bank. V průběhu krize, tedy od roku 2008 do roku 2010, se ročně propadaly o sedm procent. Budou-li chtít banky tyto příjmy zpět, musejí tvrdě zapracovat na nových obchodních modelech, investovat do nových technologií, omezit rozsah a škálu vyvíjených produktů a soustředit se na regiony s největším ziskovým potenciálem.
Klíčem k úspěchu rozvoje platebního byznysu v příštích zhruba deseti letech bude pochopení a respektování regionálních specifik. Už nemůže fungovat použití jednoho univerzálního operačního modelu v globálním měřítku, jak se to snažili uplatňovat velcí hráči v oblasti plateb v minulých letech. Banky musejí mnohem inteligentněji než dosud vybírat a komponovat takové prvky své obchodní strategie, které budou odpovídat úrovni, zvyklostem, podmínkám a perspektivám jednotlivých regionů. Bez toho není možné ani efektivnější generování příjmů ze stávající struktury, ani úspěch případných expanzí. Banky se rovněž nevyhnou redukci své komplexnosti, protože rozvoj širokého spektra produktů a služeb se jeví jako nákladný. Stálá snaha oslovovat a uspokojovat velký počet různorodých klientských segmentů snižuje výrazně efektivitu a zisky.

Čtyři modely

V Evropě se příjmy z retailového platebního byznysu propadly v letech 2008 až 2010 ze 173 miliard dolarů na 136 miliard dolarů. Aby banky mohly obnovit tento zdroj příjmů, musejí vytvořit nové modely pro čtyři velmi rozdílné evropské regiony – severní, centrální a jižní region vyspělé Evropy a pak pro rozvíjející se střední a východní Evropu.
Severní část západní Evropy charakterizuje převaha bezhotovostních operací, speciálně elektronických převodů a široké používání platebních karet. Průměrný počet použití karty je tam 170krát za rok, zatímco jinde v Evropě je to průměrně ročně jen 40 transakcí. V severských státech přitom převažuje využívání debetních karet. Velmi rozšířenou a naprosto běžnou službou je cashback v supermarketech. V tomto regionu se silnou platební infrastrukturou už není příliš velký potenciál pro růst zisků, a to ani cestou inovativních změn. Díky rozvinuté platební struktuře, silné konkurenci a tlaku na snižování poplatků už není příliš velký růstový potenciál ani v centrální vyspělé Evropě. Platební byznys zde charakterizuje vysoký stupeň elektronizace transakcí, nicméně používání hotovosti je stále ještě četnější než v severním regionu. Největší rozdíl je v kartách, protože na severu je poměr plateb debetní kartou ke kreditní kartě 90 : 10, v centrálním regionu je to 75 : 25. Ani v tomto regionu však nelze v příštích letech očekávat žádné podstatnější strukturální změny v platebním byznysu, snad ústup od kreditních karet a návrat k debetním. Do roku 2020 by mohl podíl příjmů z platebních operací v tomto regionu klesnout ze současných 41 procent až na 18 procent celkových příjmů bank. Pro jižní region Evropy je typické používání hotovosti, šeků a platebních transakcí na papírových nosičích a také větší produktový mix. Typické jsou zde vysoké marže. Až 60 procent příjmů z platebních operací v jižní Evropě plyne z Itálie, kde se však odehrává jen 29 procent objemu transakcí. I v příštích letech budou banky v jihoevropském regionu těžit z vysokých marží, ale postupně budou muset přistoupit na zvyšování úrovně platební infrastruktury, aby byla efektivnější a homogennější v porovnání s ostatní vyspělou Evropou. To si však vyžádá značné investice.

Nadějný východ

Platební byznys v zemích střední a východní Evropy má oproti ostatním částem evropského regionu velký růstový potenciál. Využití produktů je zde zatím rozdílné a hotovostní operace jsou stále ještě velmi frekventované, a to dokonce i v porovnání s jihoevropským regionem. V roce 2010 připadalo na hlavu pouze 26 bezhotovostních operací ročně (karetní operace a bezhotovostní platební styk), v porovnání se 191 v západní Evropě. Tato propast by se do roku 2020 mohla zmenšit na 63 : 212. Banky budou muset dobudovat platební infrastrukturu, zavádět vyspělé platební technologie a teprve pak mohou očekávat příliv nových příjmů z platebních operací. Česká republika se svými deseti miliony obyvatel není pro bankovní sektor tak zajímavá jako například Polsko, Ukrajina nebo evropská část Ruska. Vykazuje ale relativně velkou penetraci využívání bankovních služeb, stabilitu klientů a růstový potenciál zejména v souvislosti se zaváděním nových technologií. Počet i objem bezhotovostních plateb roste, zejména prostřednictvím internetového bankovnictví. Počet platebních karet je relativně vysoký, ke konci loňského roku jich měli Češi v držení 9,3 milionu. Převažují stále karty debetní, kterých je 7,4 milionu. Češi se postupně učí více kartami platit a méně je používat k inkasu hotovosti v bankomatech. Ostatně moderní ATM nenabízejí jen inkaso hotovosti, ale i další možnosti platebních operací. Počet a objem transakcí prostřednictvím ATM poroste přibližně o 5,8 procenta.
V roce 2010 Češi udělali kartami u obchodníků přes 240 milion transakcí, což byl meziroční nárůst o 18,3 procenta. Objem transakcí se zvýšil z 211 na 228 miliard korun. I když frekvence využívání platebních karet je stále ještě nižší než v zemích centrální a severní Evropy, je patrné, že se velmi rychle zvyšuje.
S růstem životní úrovně a zvyšujícím se podílem mladých klientů poroste i zájem o využívání modernějších forem platebních operací. Za rychlost, novinky a komfort jsou mladí ochotni si i připlatit. Velký potenciál nabízí například spolupráce bank s mobilními operátory, která už dostává konkrétnější obrysy. Stejně tak by se mohly již letos objevit v Česku bezkontaktní platby za drobné nákupy, které mohou přispět k dalšímu zvýšení frekvence užívání jak debetních, tak kreditních platebních karet.

Optimistická prognóza

Pokud banky využijí efektivně pokrizového období k realizaci nezbytných změn, může se zvyšovat do roku 2020 v západní Evropě průměrný roční objem platebních transakcí zhruba o pět procent a v regionu střední a východní Evropy až o dvanáct procent. Co se týče příjmů z platebních operací, je reálné dosáhnout do roku 2020 průměrného sedmiprocentního ročního růstu v západní Evropě a devítiprocentního v regionu střední a východní Evropy.