Když se letos v lednu objevila kauza, jejíž podstatou bylo, že premiér Fiala neuvedl v letech 2015 až 2020 v majetkovém přiznání podíl v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), vypadalo to směšně. Podíl v záložně má každý, kdo si tam založí účet, a že to premiér zapomněl nahlásit i poté, co už na tom účtu žádné peníze neměl, není jistě žádný zločin.
Komentář vyšel na Reflex.cz
Jenže to už si začal příběh podivuhodné maličké záložny žít svým životem. A po necelých třech měsících to vypadá na pěkný thriller, kde figurují vedle vlivných poradců předsedy vlády i navzájem se vraždící obchodníci s uměním, balkánští mafiáni a zbrojaři, špióni tuzemské rozvědky a lidé ze státního byznysu. Zatím se úplně neví, kdo z nich je ten padouch a zda se vůbec v záložně odehrálo něco nezákonného. Ale každopádně všechny transakce asi nebyly úplně v pořádku, když s kampeličkou zahájila Česká národní banka správní řízení o odnětí licence.
To je poslední krok bankovního dozoru poté, co se nepodařilo dosáhnout nápravy stavu nevyhovujícího předpisům. Již v roce 2021 přitom vyfasovala PDZ pokutu od dohledu ve výši 200 tisíc korun za pochybení při řízení družstva a nedostatečná opatření proti legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti. Již předtím ji penalizoval zřejmě za podobné prohřešky i Finančně analytický útvar ministerstva financí.
Trochu jiné družstvo
Podnikatelská družstevní záložna funguje prakticky neviditelně od roku 1996. O rozšiřování počtu svých podílníků nikdy neusilovala. Podle výroční zprávy za rok 2022 měla pouze 150 členů. Jak je u družstevních záložen pravidlem, členem je každý, kdo u ní vede účet. Celkový objem vkladů v Podnikatelské družstevní záložně byl ke konci roku 2022 pouze 357 miliónů korun, aktuálně v rozhodnutí ČNB o zahájení správního řízení se pak hovoří o bilanční sumě pod 150 miliónů.
Premiér se chystá na obhajobu mandátu předsedy ODS
V zásadě takovéto fungování menšího počtu družstevníků, kteří se navzájem znají, bylo původním cílem legislativy, jež v polovině devadesátek obnovu českých kampeliček umožnila. Jenže většina zakladatelů to nepojala jako nástroj pro vzájemnou pomoc družstevníků, kteří se znají a důvěřují si, při financování osobních i podnikatelských záměrů, ale jako snadnou cestu k cizím penězům, a masívně sbírala klienty na slib vysokého zhodnocení vkladů. Ty pak byly často zneužívány k financování velmi riskantních podnikatelských záměrů zakladatelů kampeličky a blízkých osob. Velká část družstevních záložen proto zkrachovala a jejich klienti nakonec byli odškodňováni ze státního rozpočtu. Seriózní kampeličky se pak postupně transformovaly na banky. Původně záložnami byly třeba dnes úspěšně fungující Fio banka, banka Creditas či Trinity Bank.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
