Evropské nařízení o digitálních službách, kterým chce unie „zkrotit“ velké digitální giganty, poskytuje i poměrně detailní pohled do jejich kuchyně. Platformy jako Facebook, Instagram, X, TikTok a každý, kdo je dle tohoto nařízení označen jako „velmi velký“, musí pravidelně vydat takzvanou zprávu o transparentnosti a prozradit v ní hromadu zajímavých informací. Zejména o tom, jak nakládá s obsahem a s uživateli, kteří porušují podmínky či zákony.
Reporty musejí být publikovány každého půl roku a termín pro ty aktuální uplynul v neděli. Všichni, jichž se to týká, zveřejnili své zprávy s mírným předstihem už minulý týden. A jsou plné cenných a často detailních statistik.
Publikovat musel i X, dříve známý jako Twitter, který nedávno „oslavil“ rok od svého převzetí Elonem Muskem. Ten ve firmě provedl poměrně brutální čistku a vyházel prakticky vše, co se hýbalo a přišlo mu zbytečné. A to včetně lidí, kteří se starali o moderaci obsahu. Pocit uživatelů, že platforma je v posledních měsících významně méně moderovaná, a tedy plná nenávistného a násilného obsahu, šikany a rasistických projevů, potvrzují i data. X zrušil za poslední dva měsíce, které report pokrývá, dva miliony účtů, z toho 1,9 milionu za rozesílání spamu a manipulaci (to jsou ony Muskem upřímně nenáviděné robotické účty). Na třetím místě s velkým odstupem bylo zablokování uživatelů za dětskou pornografii (dohromady asi šedesát tisíc účtů). Samotného odstraněného obsahu je za sledované období minimum – 54 tisíc tweetů celoevropsky, většinou obtěžování a násilí. V Česku zmizelo 576 prohřešků.
Není se čemu divit, když se podíváme, kolik lidí X zaměstnává pro moderaci v daném národním jazyce, což je také jedna z povinných statistik. Pro češtinu je to čistá nula. Nicméně nejsme v tom sami, většina malých evropských jazyků Muskovi nestojí za zaměstnání živého moderátora. A třeba na více než šest milionů aktivních polských uživatelů měsíčně má platforma jednoho člověka s polštinou jako „primárním jazykem“.
Společnost X v tom není sama, jednotliví nebo žádní moderátoři ovládající češtinu jsou hlavně u menších subjektů jako LinkedIn, Snapchat nebo Pinterest normou. U Mety je to jiná, firma tvrdí, že u Facebooku i Instagramu má pro posuzování, zda český obsah není něčím závadný, nelegální či proti podmínkám používání, k dispozici 19 lidí. YouTube v češtině „hlídá“ dle dat Googlu 31 moderátorů. Nejvíce jich překvapivě deklaruje TikTok – 62, ale ten uvádí, že některé moderátory využívá na více jazyků, pokud jsou vzájemně srozumitelné. Nejčastěji odstraňovaným obsahem je u Facebooku s velkým odstupem spam, potom nenávistné projevy, nahota a sexuální aktivita a konečně násilí. TikTok musel během září zakročit proti bezmála čtyřem milionům videí, polovina z toho, nikoli překvapivě, spadala mezi „citlivá témata a témata pro dospělé“, což je nahota, sex a násilí.
Dozvídáme se také, kolik mají platformy v Česku měsíčních aktivních uživatelů. YouTube je největší s 9,9 milionu, Facebook uvádí 6,4 milionu, Instagram 5,5 milionu, TikTok 1,9 milionu, Snapchat 1,2 milionu a X má milion a drobné.
Ze všech reportů si lze vzít hned několik poznatků. Všechny platformy nějak moderují obsah, který není v souladu s jejich podmínkami používání. Důvod je jednoduchý – existují primárně pro inzerenty, kteří nechtějí mít své reklamy vedle nenávistných a rasistických příspěvků nebo porna. Zároveň je ale patrné, že odstraněného obsahu je v poměru k tomu, co na platformy uživatelé chrlí, relativně málo. A u některých platforem se poměrně často stává, že pokud autor daného příspěvku podá stížnost proti smazání, je mu vyhověno. Třeba Facebook uvádí, že za poslední půlrok smazal 442 tisíc příspěvků, z toho jich ale po stížnosti 175 tisíc vrátil. Na druhou stranu je možné se na toto číslo dívat i tak, že automatizované systémy jsou poměrně dost nepřesné.
Dobrým zdrojem jsou zmíněné reporty i pro politiky, kterým leží na srdci boj s dezinformacemi a předvolebními manipulacemi. Tyto zprávy mohou sloužit k vyvolání veřejné debaty o tom, jestli platformy, které významně ovlivňují společnost a veřejnou debatu, dělají dost nejen proti násilí nebo sexuálnímu zneužívání dětí, ale třeba i proti neautentickému a manipulativnímu obsahu (jako jsme to viděli například u voleb na Slovensku). Vymáhání povinností je sice na Evropské komisi, od členských států ale může přijít pošťouchnutí k tomu, aby formálně konala, pokud mají pocit, že některá platforma nedělá, co má.
Třeba se před řadou voleb do národních parlamentů v některých členských státech mohou politici pozastavit nad nízkým, či dokonce nulovým počtem moderátorů ovládajících místní jazyk. A to zvláště u platforem, jejichž prostřednictvím politici často komunikují s veřejností a které jsou pro úroveň demokracie důležité, jako je X nebo Facebook.
Autor je spolupracovník redakce.
