Kdo ochrání naše nebe? Česko by mohly dočasně hlídat slovenské nadzvukové stíhačky
Situace se obrací. Když před deseti lety začala Bratislava jednat s Prahou o spolupráci při ochraně vzdušného prostoru, důvodem bylo to, že tehdejší stíhačky slovenského letectva – obstarožní a poruchové sovětské stroje MiG-29 – bylo stále náročnější a dražší držet v provozu. Navíc tím Bratislavu dlouhodobě držela v šachu Moskva – servisovat mohl letouny především ruský průmysl nebo jeho subdodavatelé.
A tak se pracovalo na dohodě, díky níž by mohly české gripeny zalétávat až nad Tatry a hlídat i tamější vzdušný prostor nebo přistát a tankovat na slovenské základně. Teď se ale realita změnila. Zatímco na Slovensku dosedají první nové nadzvukové bitevníky F-16 (dva už tam jsou, třetí by měl přiletět do konce letošního roku, zbylých jedenáct pak v letech 2025 a 2026), Česku se krátí doba na dořešení prodloužení pronájmu čtrnácti supersoniků JAS-39 Gripen.
Stávající smlouva končí v roce 2027. A i když úředníci jednají, informace prosakující z česko-švédských rozhovorů stále jasněji naznačují, že řada věcí se komplikuje a domluvené termíny se natahují.
Podrobnosti nelze sdělovat
Armáda České republiky se už sice mentálně chystá na nové americké letouny F-35, to ale ještě několik let potrvá. Odstřihnutí od gripenů tak bude postupné. A proto je nutné vyřešit překlenovací smlouvu pro období let 2028 až 2035, kdy bude letectvo postupně odstavovat pronajaté gripeny a nahrazovat je novými F-35 přilétajícími ze Spojených států.
Když rozhovory se Stockholmem začaly, české ministerstvo obrany očekávalo, že do konce letošního roku bude dohodnuta a připravena finální podoba nového kontraktu. To se ale jeví stále méně pravděpodobněji. „Tu ambici naši úředníci měli. Ale průběh jednání aktuálně naznačuje, že se to asi nestihne,“ reaguje jeden z vysoce postavených důstojníků generálního štábu.
Hned několik oslovených insiderů potvrdilo informace, podle nichž se při rozhovorech objevuje stále víc sporných momentů způsobujících zpoždění. „Není nic neobvyklého, že se švédské strany na něco zeptáme a ve stanoveném termínu se odpověď nedozvíme nebo dostaneme jen částečnou informaci, a tak musíme nad některými tématy strávit víc času,“ pokračuje důstojník.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
