Úterní protivládní demonstrace v řadě českých a moravských měst a středeční jmenování Andreje Babiše premiérem předznamenaly politické léto, které pozvolna přejde do podzimních komunálních a senátních voleb.
Už několikátá demonstrace během pár měsíců proti národně-levicovému bloku reprezentovanému jmény Babiš a Zeman naznačuje, že jde přece jen spíše o trend než o výstřelek několika iniciativ. Na poslední pražské demonstraci bylo z třiceti řečníků také šest zástupců opozičních politických stran.
Vládní strany na to reagovaly nervózním sdělením, že smyslem demonstrací je zvrátit výsledek říjnových sněmovních a lednových prezidentských voleb. To těžko – politická opozice v tom všem hrála jen okrajovou úlohu. Ve skutečnosti je v roli těch, kteří se chtějí sklouznout po vlně, kterou sami nevytvořili.
Série demonstrací v posledním půlroce vznikla spontánně a časem se z ní vytvořila silná báze vzájemně pospojovaných iniciativ a sdružení. Tato „síť demonstrantů“ vznikla jako reakce na nerovnováhu v české politice. Stručně řečeno, národně-levicový blok, který dnes drží všechny páky v zemi, má sice nadpoloviční většinu, ale ne takovou společenskou podporu, aby mohl dominovat na všech stupních společnosti a vtahovat do hry KSČM. Ve chvíli, kdy politická opozice není sjednocena a dost hlasitá, převzali iniciativu studenti a aktivisté.
Slabým místem demonstrujících je, že proti národně-levicovému bloku vytvářejí něco jako politický antiblok. Na jednom pódiu se setkávají pravicoví i levicoví liberálové, středoví starostové a protestně naladění aktivisté. Hodně se to podobá zárodkům Občanského fóra, které spojovala myšlenka vyhnat komunisty od moci. Když splnilo svůj úkol, rozpadlo se OF do různých stran. Ale proč ne?
Nová vláda svým personálním složením i nejasnou většinou v parlamentu připomíná slepenec, který drží při sobě hlavně byznysové zájmy Agrofertu, Hradu a komunistů. Pro vylepšení image bude ve vládě zastoupena ČSSD, jejíž historickou úlohou bude zabraňovat největším excesům moci. To je kříž, pod jehož tíhou se může strana zhroutit, nebo získat nový étos. Podstatné je, že Babišova vláda je nestandardní výtvor. Ten vyvolává v život nestandardní reakce.
Ještě žádný kabinet od revoluce neměl od svých voličů tak neomezený mandát jako právě Babišova vláda. Hlavní „kontrakt“ tohoto voličského bloku s „těmi nahoře“ by asi zněl: vy si dělejte byznys, jak chcete, a nám dole něco z toho přerozdělte. Výměnou za to vás podržíme a nebudeme se moc ozývat. To je společenská smlouva dneška.
Tradiční politické strany nejsou na tento kontrakt schopny tradičními prostředky reagovat. Vyčerpávají se v parlamentních procedurách a vyvolávají dojem, že politický život je jinde. Proto má existence druhého OF hlubší smysl.
