Jde o život, rozhodujeme o tom, jestli nás zaplaví migranti, nebo Evropa zůstane evropská a Maďarsko maďarské. To omílá maďarská vládní mašinerie jako mantru v souvislosti s nastávajícími eurovolbami. Maďarské politické špičky však rozehrály riskantní hru – evropskou stranickou rodinu vládní strany Fidesz, tedy evropské lidovce, už nepovažují za „své“. Místo toho začaly intenzivně koketovat s evropskou radikální populistickou linií, kterou reprezentují italský vicepremiér Salvini, rakouský vicekancléř Strache, z Francie Marine Le Penová, z Německa AfD. I mnozí činovníci Fideszu na to hledí s obavami.
Viktor Orbán zkrátka změnil pohled na politiky, kteří jsou v očích evropských liberálních, ale i klasických konzervativních kruhů považováni za zdiskreditované. Teď jsou to podle něj patrioti. V Budapešti se z těchto „patriotů“ nedávno zastavili Salvini a Strache, a ačkoli ani jeden z nich není ve své zemi premiérem, dostalo se jim úcty a přijetí na premiérské úrovni. Jejich hlavní zásluhou je, že jsou proti migraci. Přičemž evropští lidovci zase tak moc proti migraci nejsou. A to ne, do takové kumpanie Orbán patřit nechce. Raději se s ní rozejde. Členství v EPP už má Fidesz pozastavené, takže udělat poslední krok dřív, než jej lidovci vyloučí, by nemělo být těžké.
A to je právě omyl. Kdyby to Orbán myslel s rozchodem s konzervativci úplně vážně, už to mohl mít dávno za sebou. Totéž platí pro eurolidovce. Jenže se navzájem potřebují víc, než jsou ochotni si přiznat. A tak se Orbán vytasil s „rakouským modelem“. Lidovci by se neměli po volbách otvírat směrem k levici, ale k pravému kraji spektra – k „patriotům“. Tento model přece už funguje ve Vídni, kde jsou Svobodní ve vládní koalici s lidovci. V Budapešti ostatně vůbec nechápou, proč se kancléř Sebastian Kurz – společně s Angelou Merkelovou a Manfredem Weberem – na evropské úrovni tak vehementně brání spojenectví se Salvinim.
Možná by ale stačilo vyměnit lidoveckého spitzenkandidáta Webera třeba za Michela Barniera, naznačuje Orbán. Tím vlastně zpochybňuje své odhodlání odejít z EPP – raději by zůstal a ovlivňoval eurolidovce zevnitř. Na to má maďarština vynikající obrat: odchází, jako by přicházel. Jistě, evropské siločáry budou patrnější po volbách. Do té doby to bude – s prominutím – jen politický petting.
Orbánovu mezinárodní pozici dokresluje i jeho velká chvíle – konečně se i on v Bílém domě setká s Donaldem Trumpem. Proti Andreji Babišovi a Petrovi Pellegrinimu ovšem neprotestovali renomovaní republikánští a demokratičtí senátoři ani poslanci. Proti Orbánovi ano.
Autor je spolupracovníkem redakce.
