V minulém týdnu jsme představili první, základní scénář ekonomického vývoje v roce 2018 podle ekonomů Raiffeisenbank. Nyní přinášíme druhý, optimistický scénář, který předpokládá zesílení ekonomického boomu, přehřívání ekonomik a vzedmutí inflační vlny. Opět si to můžeme připodobnit k párty, která nekončí, naopak graduje a je stále hlučnější. Po takovém večírku ale často bolí hlava.
Růst americké ekonomiky může nakonec nečekaně podpořit nedávno schválená daňová reforma, která podpoří nejen spotřebu, ale i investice firem i státu. Tempo růstu se vrátí na „předlehmanovské“ úrovně okolo tří procent. Fiskální expanze se ale projeví na růstu zadlužení amerického státu – jeho dluh dál poroste nad úroveň roční produkce celé ekonomiky. Z oživení na druhé straně Atlantiku budou těžit i obchodní partneři USA včetně Evropy. Rychlejší růst ekonomik nakonec vzedme inflaci a s ní i růst mezd. Růst produktivity práce bude navzdory silné investiční aktivitě obtížně držet krok s růstem mzdových nákladů.
Přehřívající se ekonomiky přimějí centrální banky ke zvyšování sazeb a snižování bilance rychleji (v případě Fedu) či dříve (v případě ECB), než se doposud očekávalo. Fed pod novým vedením J. Powella přitlačí na pilu a bude raději rychleji zvyšovat úrokové sazby. ECB přehodnotí situaci a ukončí nákupy aktiv ještě před podzimním termínem a zároveň připraví trh na růst úrokových sazeb ještě v tomto roce. Po dekádě velmi nízkých úrokových sazeb může být finanční trh velmi náchylný k prudkému růstu úrokových sazeb a dluhopisových výnosů, jinými slovy k výrazné korekci na finančních trzích včetně akciových.
Pro méně kvalitní a riziková aktiva to představuje riziko náhlého výprodeje. Vzedmutí inflace ve světě zvýší zájem investorů, kteří se nebojí rizika. O kryptoměny, ale také o staré dobré zlato. I cena černého zlata a drahých kovů zamíří nahoru, ropa nad hladinu 70 dolarů za barel.
To vše dohromady dává obrázek přehřátých ekonomik, jejichž vývoj si říká a pořádnou korekci a narovnání. Ta by mohla přijít už v roce 2019.
Německá ekonomika projevuje jasné známky přehřívání. Stejně na tom je i Česko. Meziroční růst ekonomiky se drží vysoko nad čtyřmi procenty a nezpomaluje. Firmy investují do modernizace a rozšíření výrobních kapacit. Produkční kapacita ekonomiky se zvyšuje a s ní i potenciál k dlouhodobému růstu. Nezaměstnanost míří ještě o pár desetinek níž. Růst produktivity sice kompenzuje část dvojciferného růstu mzdových nákladů, ale stále silnější poptávka táhne spotřebitelské ceny nahoru. Růst cen v průběhu roku překoná horní hranici inflačního cíle ČNB, tedy tři procenta. ČNB začne rychleji utahovat otěže měnové politiky a v rychlém sledu zvyšuje, v předstihu před ECB, svou úrokovou sazbu. Na konci roku 2018 je repo sazba nad dvěma procenty.
Rychlý růst ekonomiky a úrokových sazeb tlačí na posilování koruny, která se vrátí k hodnotám z léta 2008 (okolo 24 korun za euro). Silnější koruna sice bude postupně tlumit růst vývozu, ale domácí poptávka zůstane velmi silná. Levnější dovážené suroviny a spotřební zboží pomůže ČNB postupně brzdit inflaci. Růst nominálních mezd ale překoná dosavadní rekordy a přiblíží se k dvouciferným hodnotám.
Ačkoliv hospodaření státu se bude vyvíjet lépe, než předpokládal schválený návrh rozpočtu, financování dluhu, tedy výnosy ze státních dluhopisů, porostou velmi rychle. Roční výnos desetiletého českého státního dluhopisu směřuje ke čtyřem procentům. Ruku v ruce s růstem výnosů zdražují hypotéky. Ceny nemovitostí dál rostou, ale kvůli dražším hypotékám není poptávka tak silná jako v předchozích letech.
Ekonomika se zatím drží na vrcholu svého cyklu, ale vzhledem k přehřívání se stále více lidí obává náhlého konce zlaté éry. Přehřátým ekonomikám hrozí prudké ochlazení. Optimistický scénář totiž nemusí mít vždy optimistický konec.
