Komentář Jana Žižky: Atomové štěpení Číny a USA

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Ještě před rokem spolupracoval zakladatel Microsoftu Bill Gates s Číňany na rozvoji jaderné energetiky nové generace. Gates investoval do amerického start-upu TerraPower – jednoho z projektů modernějších a bezpečnějších atomových reaktorů budoucnosti. Prototyp reaktoru měl vyrůst v Číně. Američtí vizionáři věděli, že Peking prahnoucí po pozici světového technologického lídra ochotně poskytne finance.

Pak ale přišla Trumpova administrativa s restrikcemi na export civilních jaderných technologií do Číny. Nakonec se podřídil i Bill Gates. Čínské plány padly, vývoj pokračuje v USA. TerraPower se „jako americká společnost rozhodla řídit zájmy své země“. A Amerika se má opět stát velkou i v jaderné energetice. V ostré konkurenci říše středu. Před rokem přitom byla v popředí Gatesova vize čelit společně s Číňany globálním klimatickým změnám.

Američané mají důvod se obávat, že jim Číňané a Rusové budou v atomové energetice stále více ukazovat záda. Oba východní rivalové stavějí řadu bloků, zatímco USA novou výstavbu téměř zastavily. A to hlavně kvůli levnému břidlicovému plynu, který zaplavil americký trh.

Rozhodnutí Washingtonu znemožnit spolupráci amerických firem s čínskou energetikou CGN je součástí technologické války, jejímž cílem je přibrzdit atomový nástup Číňanů. Zároveň má Washington obavy ze zneužití know-how amerických firem k čínským vojenským účelům. Číňané dnes paradoxně disponují technologiemi, které už jim Američané poskytli. Když se americký Westinghouse ucházel o čínskou zakázku na dodávku reaktorů AP1000, přislíbil také postupný přenos know-how. I díky tomu vznikl nejnovější čínský reaktor Hualong.

Když se Donald Trump rozhodl vyostřit obchodní a technologickou válku s Pekingem, poukazoval na jeho nekalé praktiky. Jednou z nich je právě tlak na obchodní partnery, aby Číňanům předávali své technologické znalosti. Čínské firmy jako CGN jsou ale pro západní stavitele elektráren mnohdy také nadějným partnerem na třetích trzích, protože mohou nabídnout finanční spoluúčast. Westinghouse chtěl jít s čínskou finanční podporou do Turecka, Francouzi ji hodlají využít při stavbě reaktorů v Británii.

Američané se nyní soustředí na budoucnost – rádi by se vrátili na jaderné výsluní díky reaktorům 4. generace, mezi něž patří i ten Gatesův. Kreativní startupové prostředí USA bude v závodech o atomového lídra soutěžit s obřími čínskými korporacemi. Gatesovy námluvy s Čínou mohly být pro Ameriku potřebným budíčkem. A zastánci jaderné energetiky ve světě mohou doufat, že jejich odvětví bude ze soupeření velmocí profitovat.

Autor je spolupracovník redakce