Jediné dvě jistoty v životě jsou daně a smrt. Novým, byť pochybným rčením k tématu by se mohlo stát: „Zdaňme kapitál, abychom snížili zdanění práce a podpořili budování firem.“
Bohužel ve hře je více než rčení. Hrozí podlomení dosavadního zdravého rozvoje domácí ekonomiky s cílem dosáhnout spravedlivého zdanění příjmů všeho druhu. Tuto snahu její autor pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny popisuje jako logickou. Pojďme se tedy podívat na logiku pana poslance, podle které je třeba za příjem nad 20 milionů korun z prodeje akcií firem zaplatit daň až 23 procent, aby podnikatelé a investoři mohli mít prospěch z nižších nákladů na pracovní sílu. Nechme přitom stranou fakt, že pirátský návrh, který se na denní světlo dostal po nočním hlasování o státním rozpočtu, by se mohl stát pobídkou českým firmám přesídlit do daňově příznivějších zemí. To si jistě nepřejí žádní poslanci, ani pirátští.
Za svou pětadvacetiletou podnikatelskou kariéru jsem nasbíral zkušenosti ve dvou zcela odlišných oborech. Po rozvoji a prodeji projektu v on-line médiích jsem se vrhl do leteckého průmyslu. Ve svých společnostech jsem vytvořil celkem stovky pracovních míst. Celkově mé firmy zaplatily na daních a odvodech na zdravotní i sociální pojištění miliony korun. Logiku leckdy zbytečně složitého daňově systému České republiky jsem vždy chápal jako pevně zakotvenou ve shodě, že je třeba rozvíjet ekonomiku země, která se během desítek let plánovaného hospodářství ocitla v roce 1989 na pokraji bankrotu. Po více než 30 letech, které uplynuly od sametové revoluce, se Česko dostalo daleko. V míře bohatství, včetně objemu domácího kapitálu, ale stále doháníme Německo, Švýcarsko a další západní země. Daňový návrh pana poslance Ferjenčíka dohánění západu zpomalí či zmrazí.
Kdybych býval musel před patnácti lety výnos z prodeje své mediální společnosti zdanit desítkami milionů korun, jak by si nyní přál poslanec Ferjenčík, nemohl bych ze získaných peněz vybudovat prvního a jediného českého výrobce velkých bezpilotních letadel. Nemohl bych tak přispět k obnově českého průmyslu navzdory odvaze a elánu, jež jsem byl ochoten kromě peněz investovat. Chyběl by mi kapitál. Možná bych zvážil využít pro vybudování své další společnosti bankovní úvěry, případně dotace. To by ovšem rozvoj firmy jen zdržovalo a komplikovalo. Vlastní kapitál poskytuje větší flexibilitu, což je potřebné zejména v technologickém oboru, do kterého bezpilotní letadla patří. Právě proto společnost buduji výhradně ze zdrojů svých vlastních a peněz získaných od dalších investorů prostřednictvím pražské burzy cenných papírů. Bez úvěrů a dotací. Já i ostatní spoluzakladatelé jsme kapitál získali prodejem podílů v podnicích, které jsme vybudovali dříve.
Věřím, že dosavadní jistoty, které v Česku umožňují vytvářet nové továrny, pracovní místa a celkově zemi zvelebovat, mají být zachovány. Týkají se majitelů ve více než 26 tisících akciových společnostech, registrovaných v České republice a dalších zhruba 30 tisíc individuálních akcionářů na tuzemském kapitálovém trhu. Panem poslancem Ferjenčíkem deklarovaný důvod, že zdanění kapitálových výnosů kompenzuje navržené snížení zdanění práce a tím podnikatelských i investičních nákladů, je důkazem neznalosti fungování reálné ekonomiky. Nicméně je zcela v duchu dávného vtipu, ve kterém pracovnice finančního úřadu požádá podnikatele přepracovat daňové přiznání jeho firmy s tím, že jako vyživované osoby nemůže uvádět vládu, parlament ani státní a obecní úředníky.
Autor je většinovým vlastníkem a ředitelem společnosti Primoco UAV SE – českého výrobce bezpilotních letounů.
