Komentář Michaela Romancova: Proč se Rusko těší na Trumpa

Americké prezidentské volby 2016

Americké prezidentské volby 2016 Zdroj: ČTK

Donald Trump
Donald Trump se stane 45. prezidentem USA
Donald Trump se stane 45. prezidentem USA
Donald Trump se stane 45. prezidentem USA
Donald Trump
14 Fotogalerie

Donald Trump by se měl v lednu ujmout úřadu prezidenta USA. Předpokládejme, že se tak stane a že známé konflikty, respektive chování a cíle jejich aktérů, se budou i nadále vyvíjet stejně jako dosud. Co se stane pak?

V průběhu kampaně Trump kdekoho urazil a mohutně žvanil o libovolném tématu, které se jevilo být dost iritující na to, aby na sebe strhl pozornost. Až se ujme úřadu, stane se nejmocnějším mužem světa a o pozornost nebude mít nouzi. Vzhledem k tomu, že po zvolení dost změnil rétoriku, můžeme snad předpokládat, že způsob výkonu prezidentského úřadu by nemusel být takovým rodeem, jak to během kampaně vypadalo.

Pokud Trump nebude chtít rezignovat na slogan „Make America Great Again“, pak se nemůže zcela otočit zády k zahraničně-politické dimenzi vládnutí a stáhnout se do izolace. Amerika bude velkou jen potud, pokud udrží své postavení ve světě. To se jí daří díky kombinaci fyzické moci a schopnosti vytvářet pravidla hry, která jsou výhodná jak pro ni, tak pro další aktéry. EU, Jižní Korea, Japonsko, Austrálie, ale i Čína nebo Indie dokázaly najít své místo a prosperovat v systému, který USA navrhly, vytvořily a udržují. Američanům se nelíbí, že jejich hospodářská převaha slábne. Nejen Trump by to chtěl změnit. Je však sporné, zda toho lze docílit kombinací kupeckých počtů – musíte začít platit víc za svou bezpečnost – a dohod s regionálními mocnostmi, z nichž se nejvíce mluví o Rusku.

V průběhu kampaně z Moskvy znělo, že Trumpovo vítězství bude znamenat konec nesnesitelného období, ve kterém Amerika diktovala světu, a nástup nového, rovnoprávného a vzájemně výhodného partnerství mocností. Součástí dohody by měl být respekt pro zájmy regionálních mocností. To by v důsledku znamenalo konec platnosti globálních pravidel a ekonomické globalizace, které by byly nahrazeny regionálními ekonomicko-politickými pravidly a mocenskými bloky.

Nelze pochybovat, že by to Moskvě vyhovovalo. Ale silně by to poškodilo nejen EU (která by vůbec nemusela přežít), ale i Čínu a v první řadě Ameriku. Pokud to Trump nevěděl, tak za dveřmi Bílého domu pochopí, že dnešní svět je světem americkým a že jeho sen o velikosti je nerozlučně spojen s udržením hlavních kontur globálního ekonomického řádu. Není sporu, že členové NATO musejí radikálně změnit svůj přístup k bezpečnosti. A je strašnou chybou, že se tak už dávno nestalo. Ale Amerika nakonec nejvíc získá, případně nejméně ztratí, pokud se nadále bude chovat jako mocnost, která je schopna a ochotna v první řadě naslouchat a teprve potom si vynucovat poslušnost.

Pokud by Trump svou rétoriku z kampaně dokázal přenést do praxe, pak dnešní řád navede na trajektorii, která vyústí v něco podobného, čím je již více než 70 let Rada bezpečnosti OSN. Tedy do stavu, kdy si silní sice projevují respekt, ale na ničem se nedohodnou. S největšími ztrátami pro USA, EU a Čínu a ziskem pro Rusko.