Komentář Petra Boháčka: Sjezdy demokratů a republikánů nepřinesly ani změny, ani vize

Sjezd republikánů, kde Donald Trump získal oficiální nominaci k dalšímu boji o Bílý dům.

Sjezd republikánů, kde Donald Trump získal oficiální nominaci k dalšímu boji o Bílý dům. Zdroj: Reuters

Sjezd republikánů, kde Donald Trump získal oficiální nominaci k dalšímu boji o Bílý dům.
Prezidentn Donald Trump s chotí Melanií
Donald Trump junior
Joe Biden je oficiálním demokratickým kandidátem do listopadových prezidentských voleb. Chce porazit Donalda Trumpa.
Prezident Donald Trump s manželkou Melanií a synem Barronem
11
Fotogalerie

Sjezdy politických stran demokratů a republikánů, které se uskutečnily v posledních dnech v USA, nebyly přehledem různých vizí Ameriky a řešení jejích největších problémů, ale pouze potvrdily volební strategie dvou amerických stran. 

Demokraté opět sázejí na středovou pozici, zatímco republikáni mobilizují voliče hrozbou kulturní revoluce ze strany levice. Volby ale rozhodne, zda tradiční republikáni budou volit Trumpa se stejnou chutí, jakou je nechuť levicových částí Demokratické strany k volbě Joea Bidena.

Republikáni podepsali již před čtyřmi lety smlouvu s ďáblem v podobě radikálního populismu Donalda Trumpa, jehož egoismus a chování se hnusí velké části z nich. Dokud ale vyhrává volby, není důvod cokoli měnit. Trumpovi je odpuštěno vše také proto, že plní hlavní body, které po něm konzervativní voliči požadují: Nominoval konzervativního ústavního soudce, snížil daně bohatým, bojuje proti potratům a pasuje se do role bojovníka proti nelegální migraci a nyní i ve jménu zákona a pořádku proti vlně nepokojů.

U druhé strany je otázkou, zda demokratičtí kandidáti také plní hlavní požadavky jejich levicové části voličstva a zejména mladých lidí, které mobilizoval Bidenův sok Bernie Sanders. Největší a dost možná jedinou Bidenovou zbraní je, že není Donald Trump.

Biden odmítá hlavní body demokratické levice, jako jsou všeobecné pojištění, oddlužení univerzitních studentů či radikálnější reformu policejních sborů. Z obavy ztráty středových voličů Biden odmítá nazývat věci pravými jmény a jakkoli reflektovat aktuální a velmi nutnou debatu o temných odkazech americké historie od kolonizace a otroctví přes zakořeněný rasismus až po zahraniční intervence.  Právě z nepochopení a nevyrovnání se s vlastní historií vycházejí současné rasové a sociální problémy společnosti.

Sázka na středovou pozici Demokratické strany není ani tak sázkou, jako daným nastavením strany jejím vedením a propojenými korporátními zájmy. O přístupu demokratického establishmentu k levici vypovídá i to, že hvězda levicového křídla Demokratické strany Alexandra Ocasio-Cortez dostala v rámci sjezdu pouze šedesát vteřin, ve kterých stihla jen symbolicky podpořit právě Sanderse.

I přesto, že řada demokratů včetně Sanderse se snaží stranu sjednotit, jsou Biden a jeho kandidátka na viceprezidentku Kamala Harris vnímaní jako konzervativní zástupci establishmentu. Jejich kontroverzní minulost, ať už v Kongresu, nebo v roli státní prokurátorky, vytváří dojem, že spíše než řešením jsou součástí problému.

Reakcí republikánské strany je jednoduchá dvojí taktika, a to vykreslit duo Biden–Harris jako kandidáty v područí levice, a vystrašit tak voliče kulturní válkou v těch nejtemnějších konturách a zároveň jako zástupce prohnilých politických elit.

Není pochyb, že vláda Joea Bidena a demokratů bude nejen pro USA, ale i zbytek světa lepší než ta současná za Trumpa. Je ale namístě se ptát, zda není jen krátkodobou náplastí, kterou strhne třeba někdo mnohem horší než Trump.

Těžko se ubránit dojmu, že Joe Biden je návratem k tomu, co v roce 2016 zplodilo Trumpa, a to politice cizí lidem, které jsou i lidé cizí. A co víc, začíná být cizí i levici a nové generaci klíčové pro demokraty. Jako by se z prohry Hillary Clintonové nikdo v roce 2016 nepoučil. Volby tak odpoví na otázku, zda k vítězství stačí jen program AntiTrump, stejně jako o rok později odpoví české volby, zda k vítězství stačí jen program AntiBabiš.