Pokud by se v politice dal změřit index názorové proměnlivosti, dosahovalo by hnutí Andreje Babiše maximálních hodnot. Stačilo pár týdnů a ANO se z marnotratného populistického rozhazovače stává odpovědným hospodářem. Po letech šikanování podnikatelů se tu zjevil jejich ochránce, který je chce zbavit byrokracie. Přesněji řečeno – hnutí ANO se snaží obecenstvo o této proměně přesvědčit. Co tím sleduje? A zbaští mu to opět lidé jako koblihu?
Školní obědy nakonec nebudou pro všechny děti zdarma. Po zavedení zátěží pro podnikatele jako EET či kontrolní hlášení, zajišťovacích příkazech, zaklekávání a bujících kontrolách najednou slyšíme o vstřícné paušální dani pro živnostníky – přestože tento návrh pravicové opozice doposud ANO ignorovalo. Bobtnající státní aparát se má osekat o desetinu. Socialistické slevy na jízdném se sice zatím rušit nebudou, ale už je tu alespoň vůle je „vyhodnotit“, jak řekla ministryně financí.
Přibrzdění rozhazovačné politiky státu uplynulých let, kdy koaličním kompromisem bylo přidání všem, je logické. Ekonomika sice dál roste, ale nové makroekonomické údaje věští zpomalování. A pak tu jsou i důvody politické nebo řekněme marketingové.
Průzkumy veřejného mínění nemusejí být pro Andreje Babiše důvodem ke znepokojení. Tedy prozatím. Navzdory různým skandálům a „kampaním“ podpora hnutí stále osciluje kolem solidních 30 procent. Jistým varováním mohl snad být podzimní volební neúspěch v Praze, kde se projevil odklon velkoměstského liberálního voličstva od ANO. V ostatních krajských městech ale hnutí uspělo, navíc mu zatím vychází luxování levicového elektorátu.
Tak jako hnutí ANO narazilo během svého prvotního růstu na mantinely vábení u středopravicových voličů, nyní zřejmě dosahuje stejných limitů u levice. Babiš také zjevně pochopil, že za současného směřování s ním ODS do koalice nepůjde. Takže se jejich pozvolný vzestup snaží zastavit tím, že jim vezme trumfy z rukou. Za dveřmi jsou evropské volby, za dalšími krajské, pak sněmovní.
Politika mnoha azimutů může hnutí ANO některé středopravicové – řekněme konformnější – voliče přivést zpátky. Zároveň ale může způsobit ztrátu těch nedávno získaných levicových. A v nejhorším případě naštvat ty i ony. Podobně jako v Kafkově Proměně Řehoř Samsa marně doufal, že se z hmyzu stane opět člověkem. Dokud tu ale bude poptávka po paternalistickém, pečovatelském státu, může být Andrej Babiš klidný. Nemusí se mu podařit oslovit široké masy, ale své jisté má. Zatím.
Autor je politolog
