Komentář Petra Peška: Pokleslá vládní výměna

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci 7. dubna 2021 v Praze

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci 7. dubna 2021 v Praze Zdroj: ČTK / Říhová Michaela

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger
Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný (vpravo) na schůzi Poslanecké sněmovny
Nově jmenovaný ministr Petr Arenberger (vlevo) a prezident Miloš Zeman
Zleva hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová, ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Jan Blatný (oba za ANO) na tiskové konferenci
Andrej Babiš a ředitel vinohradské nemocnice Petr Arenberger, 22. ledna 2021
6
Fotogalerie

Nic není nemožné… Kdyby knihu s tímto názvem nenapsalo už několik autorů, mohli by se takovým dílkem proslavit současný premiér s prezidentem. Je to výstižný popis okolností, za nichž proběhla středeční výměna v čele ministerstva zdravotnictví.

Andrej Babiš do poslední chvíle nechal Jana Blatného v nejistotě, zatímco se už scházel s jeho možnými náhradníky a zprávy o vládní rošádě vesele kolovaly v médiích. A když mu poté verdikt oznámil ani se neobtěžoval přijít na tiskovou konferenci, výměnu oznámit a zdůvodnit.

Nechal to na končícím ministrovi, u něhož tak není divu, že ve svém rozlučkovém poděkování mluvil více o spolupráci s opozicí či armádními představiteli. Jan Blatný ale musel při svém příchodu do vlády vědět, s kým má tu čest...

Premiér pak promluvil až za pár hodin na tiskové konferenci s novým ministrem, dosavadním ředitelem pražské vinohradské nemocnice Petrem Arenbergerem. S prací jeho předchůdce prý Andrej Babiš nespokojen nebyl, vadilo mu ale, jak řídil rezort zdravotnictví.

Pak nicméně zmínil, jak se s Janem Blatným rozcházeli v názoru na nákup a propagaci léků, které podle některých názorů proti koronaviru fungují. Takže, ať si každý vybere.

„Nezklamal“ ani prezident Miloš Zeman při jmenování nového ministra. Hodil na jeho předchůdce smrt lidí s koronavirem jen proto, že se stavěl proti používání vakcín bez evropské certifikace, konkrétně pak ruských a čínských. Jan Blatný přitom opakovaně říkal, že proti žádným vakcínám není, jen musejí projít schvalovacím řízením.

Jedno se ale musí Zemanovi opět nechat – kolem kontroverzních témat bázlivě nenašlapuje, jde do nich jak buldozer. Spornou ruskou vakcínu Sputnik V zmínil jako hlavní důvod výměny ministrů a dal najevo, že v tom u nového čeká větší vstřícnost. Byť tím prezident podle očekávání na sebe přivolal vlnu kritických reakcí.

Nemělo by ale zapadnout ještě pár věcí. Andrej Babiš se zachoval nejen nezdvořile, chápat se to dá i jako projev pragmatičnosti a slabosti. To první prokázal tím, že klid na hradní frontě upřednostnil před očekávatelným rozruchem.

Zároveň ale oprávněně vyvolal dojem, že výměna neprobíhá v jeho režii. U oznámení končícího ministra nebyl, aby vysvětlil důvody výměny a třeba mu aspoň poděkoval. Jakkoli by se Janu Blatnému dalo leccos vytknout.

Druhé housle hrál premiér i na Hradě. A potvrzení jména nového ministra nechal jen na bedrech Úřadu vlády.

Navíc se může zdát divné, že podle některých očekávání neodvolal i ministra školství Roberta Plagu, ze kterého v minulých dnech udělal společně s Janem Blatným dva hlavní vládní otloukánky. Své mohla sehrát podpora, která se Plagovi dostala z učitelské obce, a očekávání veřejné kritiky tohoto kroku. Pokud tedy nešlo o nějaký zastírací manévr…

… o čemž se dá spekulovat i u „akce Sputnik“. Tak okatý důraz na ruskou vakcínu jako důvod výměny se podle očekávání dostal do titulků. Bude zajímavé si počkat, zda je to skutečný důvod příchodu Petra Arenbergera do čela riskantního rezortu zdravotnictví.