Komentář Petra Peška: Sputnik versus Dukovany

Dostavba jaderné elektrárny Dukovany nastoluje více otazníků než odpovědí.

Dostavba jaderné elektrárny Dukovany nastoluje více otazníků než odpovědí. Zdroj: profimedia

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (vlevo, za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO)
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany nastoluje více otazníků než odpovědí.
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany nastoluje více otazníků než odpovědí.
5
Fotogalerie

V sovětských vagonech rychle a bezpečně… ale proč? Vtip z minulosti mířil na první signální, na pocity a emoce. Některé ale přetrvaly dodnes, jak svědčí debaty kolem vakcíny Sputnik a nově o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. V posledně jmenovaném případě jde ale o mnoho víc a rozhodovací hlediska by měla být jiná.

Dohady kolem Dukovan rozpoutalo rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu z minulého týdne, aby byl proveden předvýběr, tzv. bezpečnostní posouzení. Na tom by nebylo nic špatného, snad kromě dalšího zbytečného zdržení. Pokud by ovšem mezi oslovenými nezůstal ruský Rosatom.

To jde nejen proti předchozím vládním závěrům, ale i proti doporučením tajných služeb a dalších bezpečnostních složek. Nevoli to vyvolalo nejen u většiny opozice, ale podiv zazněl i z části vlády.

Po včerejším zasedání Bezpečnostní rady státu se zdá, že přinejmenším ve vládě byl spor prozatím zažehnán (byť o věci měl ještě jednat kabinet). To ale neznamená, že vše je v pořádku.

Jednak je tu to zpoždění. Oslovení zájemci dostanou čas vyjádřit se k bezpečnostním otázkám do listopadu.

Na jednu stranu může uklidnit, že ministr Havlíček chce nechat rozhodnutí až na další vládě. Čas ale tlačí, při odstavování uhelných elektráren potřebujeme v dohledné době náhradu. A ujišťování, že se plánované termíny stihnou (2029 – zahájení stavby, 2036 – zkušební provoz nového bloku), působí stále méně věrohodně.

Pak je tady to hlavní, předvýběr. Kromě Rosatomu mají být osloveni kanadsko-americký Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KNHP. Z předkola vypadla čínská CGN. A byť to ministr Havlíček vysvětluje jejich nedostatečnými zkušenostmi, je zjevné, že tu jde i o politické rozhodnutí. Což je naprosto správně.

Blok jaderné elektrárny není jen „nějaká fabrika“, která by se svěřila nejlepší nabídce. Je to stavba strategického významu, stejně jako celý energetický sektor. Ostatně ekonomické a bezpečnostní zájmy nejsou jen v rozporu, ale jdou zde ruku v ruce.

Vyplatí se další závislost na ruských dodávkách? Je to pro nás výhodné i z geopolitického hlediska? Jak se na stavbě a provozu jaderné elektrárny mohou projevit trvale napjaté vztahy s Moskvou? Tedy vyplatilo by se to, i kdyby Rosatom nabídl nejlepší podmínky?

Asi se dá těžko odpovědět na tyto otázky kladně. Nejde přitom o jitření emocí či historických ran, i když i to může hrát určitou roli. Podobně jako je tomu u sporu o vakcínu proti koronaviru Sputnik V, což je ale přeci jen jiná kategorie problému než Dukovany.

Pokud vakcína projde patřičným schvalovacím procesem na evropské i národní úrovni, není důvod ji odmítat. Zvlášť když se bude vyrábět pod dostatečným dohledem někde na Západě. Byť na druhou stranu ani není důvod ji nutně brát, pokud bude dostatek jiných vakcín. Je to podobně jako s těmi sovětskými vagony…

Ale zpátky k Rosatomu. Jeho ponecháním ve hře si jen sami přiděláváme problémy, i kdyby to byla jen dočasná úlitba. Pokud má být ve finále vyřazen, jen přicházíme o drahocenný čas. „Politický“ předvýběr mohl skončit a běžel by standardní tendr.

Mimochodem, co asi oslovení zájemci do bezpečnostního dotazníku odpovědí? Označí se někdo z nich dobrovolně za riziko?