Komentář Viktora Zeisela: Český krok k dohánění Západu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Český hospodářský růst sice mezičtvrtletně zpomalil, ale v meziročním vyjádření zůstává velmi silný. Daří se nejen Česku, ale nečekaně silný růst v létě zaznamenalo i Německo a také další země středoevropského regionu. Všechny tyto státy mají jedno společné. Jsou výrazně zapojeny do světového obchodu.

V krizi se objem globálního obchodu výrazně propadl a po krizi rostl mnohem pomaleji než světový HDP. Nicméně v posledních čtvrtletích se situace změnila. A to je vidět v celém regionu. Druhým faktorem, který obecně působí na zvyšování regionálního HDP, je soukromá spotřeba. Ta se zvedla ve všech okolních zemích a stala se tak druhým bytelným pilířem pro jinak exportně založené regionální ekonomiky.

Česko dokonce ze všech středoevropských zemí roste v meziročním srovnání nejrychleji. Znovu tak nabývá svého statusu ekonomického premianta regionu. Má totiž kromě zapojení do světového obchodu a domácí spotřeby oproti okolním zemím ještě něco navíc. Naplno se zde rozběhl investiční cyklus.

Již ve statistikách za druhé čtvrtletí bylo dobře vidět, že investice se stávají jedním z nejsilnějších motorů současného růstu. Domnívám se, že je to dáno i tím, že v Česku je rekordně nízká nezaměstnanost a vysoký růst mezd. Je již dobře známo, že na českém trhu práce je skoro nemožné nalézt volnou pracovní sílu. Podnikatelé se tak snaží najít nějaký způsob, jak zvyšovat výrobu, aby mohli využít současného růstu zahraniční poptávky, a zároveň nemuseli složitě hledat a přijímat nové zaměstnance.

Navíc zaměstnanci pro ně začínají být poměrně drazí kvůli tomu, jaký boj se o ně na trhu práce vede. Podle všeho se české firmy rozhodly investovat do nových výrobních prostředků. Novým tématem se proto staly robotizace a automatizace. Zdá se, že dnes je to jediná cesta, jak si uchovat schopnost plnit nové zakázky.

Vyšší produktivita, kterou přinášejí investice, umožní nejenom zvyšovat výstup, ale budou i peníze na to, aby se zaměstnancům zvyšovaly mzdy. To přinese další růst spotřeby a kola ekonomiky by se měla dál utěšeně roztáčet. Investice proto nezvyšují pouze současný růst ekonomiky, ale podporují prosperitu i z dlouhodobého hlediska. Česko se tak ještě nějakou dobu může na pozici regionálního premianta udržet. A o něco rychleji se díky tomu přibližovat životní úrovni vyspělých států na Západě.

To, že je v tuto chvíli Česko se svým růstem o něco dál než ostatní země Evropy, je vidět i na postoji centrální banky. ČNB jako první centrální banka v Evropě zvýšila sazby a začala tak po dlouhé krizi normalizovat i úroky. V tom zatím zůstává v celé Evropě osamocena s výjimkou Bank of England. Očekávám, že ČNB bude v této normalizaci dále pokračovat i v příštím roce, zatímco první zvýšení sazeb ECB nenastane podle všeho dříve než v roce 2019. I to v sobě odráží rozdíl v dynamice českého růstu ve srovnání se zeměmi eurozóny.

Autor je ekonomem Komerční banky