Konec moderní protidrogové politiky v Česku? Vobořil bude vládě chybět

Popis: Vobořil připustil, že regulace trhu s kokainem by mohla fungovat.

Popis: Vobořil připustil, že regulace trhu s kokainem by mohla fungovat. Zdroj: Foto Aha! – J. Koťátko

Spousta lidí má i dnes drogy spojené s představou, že kdo zkusí třeba kokain, může brzy skončit jako žebrající troska na ulici. Přitom řada z nich považuje za normální jít večer do hospody a dát si pár piv a panáka kořalky. Vedle milionu lidí na hranici alkoholismu se ale v Česku stále více prosazují i další drogy. A rozhodně je neužívají jen nešťastníci z okraje společnosti. Končící protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil tohle všechno viděl a prosazoval cesty, které nebezpečný fenomén závislosti řeší jinak než tvrdou prohibicí. Už dávno se potvrdilo, že ta ve válce proti drogám nemá šanci. Vobořilem navrhované přístupy sice mohly působit jako k drogám vstřícné, mnohé z nich ale už v zahraničí prokázaly svou účinnost. S odchodem Jindřicha Vobořila, mimochodem abstinenta, nyní hrozí, že se Česko vrátí ve svých strategiích o dekádu zpět.

Jindřich Vobořil (ODS), který oznámil, že coby protidrogový koordinátor končí, je v obraze a ví, jak se svět snaží vypořádávat s drogami. I proto například velmi otevřeně mluvil o tom, že po legalizaci marihuany se v budoucnu může otevřít debata o regulovaném prodeji například zmíněného kokainu. O vzrůstající oblibě této drogy zejména v Praze svědčí nejen její zvyšující se přítomnost v odpadních vodách. Přitom jednou ze čtvrtí, kde se kokain ve splašcích opravdu hojně, je třeba Letná. A to zcela jistě není vyloučená lokalita s bující kriminalitou, naopak.

Podobné výsledky z odpadních vod vidíme snad ve všech částech bohatší Evropy, kam už Česká republika delší dobu patří. „Kokain je v Evropě nejčastěji užívanou nelegální stimulační drogou, v posledním roce ji užilo přibližně 1,3 procenta (3,7 milionu) dospělých Evropanů (15–64 let),“ píše se v evropské zprávě o drogách z roku 2023. U konopí se odhaduje, že ho užilo osm procent dospělých Evropanů – tedy 22,6 milionu lidí. 

V obou případech se jedná o poměrně snadno dostupnou drogu. Trh s návykovými látkami se úspěšně nese na vlně digitalizace. Dávku je někdy snadnější si objednat než třeba pizzu, pokud člověk ví, kde hledat, a má třeba nainstalovanou šifrovanou aplikaci Telegram.

Podívejte se na rozhovor s Jindřichem Vobořilem, když byl hostem e15 Castu:

Video placeholde
Hostem e15 Castu byl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil • e15

Restriktivní boj proti drogám selhává, naopak živí zločinecké kartely. A ani usilovná snaha policie, armády a justice nedokázala cenu nelegální substance vyšponovat tak vysoko, aby se droga stala pro většinu lidí cenově nedostupnou. Gram kokainu teď vyjde zhruba na stejný peníz jako rodinný večer v lepší restauraci. 

O tom všem Vobořil ví. „Zvýšené celní a policejní úsilí nebude mít na poptávku vliv. A nabídka je vždycky tam, kde je poptávka. Dobré řešení prostě neexistuje,“ řekl nedávno e15 pro chystaný text o drogové situaci v Evropě.

Ochrana spotřebitelů

Vobořil v souladu s názory mnoha světových odborníků připomínal, že řešením by mohla být nějaká forma regulovaného trhu. Řešením, jež by mohlo vyrazit část trumfů z rukou organizovaného zločinu a navíc by do státního rozpočtu mohla přivést miliardy. Ty by pak stát mohl použít na další preventivní opatření a na léčení závislých.

V souvislosti s kauzou HHC “medvídků„ varoval před novými substancemi, které se mohou dostat i na běžný trh. Mnohé z nich jsou potenciálně velmi nebezpečné a je nutné hlídat, do jakých na černém trhu prodávaných nelegálních látek se přidávají a jak by se miliony uživatelů v celé Evropě měly před nimi chránit.

Varující je třeba situace v USA, kde při nákupu řady “běžných„ drog lidem hrozí, že součástí dávky budou i velmi nebezpečné látky jako fentanyl. Velmi silný a návykový opioid dealeři cynicky přimíchávají právě třeba do kokainu, aby vyvolali silnou závislost a zajistili si stálé zákazníky. Ulice některých velkoměst za oceánem působí, jako by se po nich potulovali živí mrtví. Někteří přitom do závislosti mohli spadnout jen proto, že je jejich dealer podvedl. V USA se hovoří o fentanylové krizi.

Je naivní se domnívat, že takové riziko potenciální uživatele drog odradí. Po nelegálních látkách budou toužit dál, ale stát se může pokusit garantovat jim alespoň větší zákaznické bezpečí a nabídnout alespoň nějakou drogu legálně, podobně jako celé dospělé společnosti  nabízí alkohol, cigarety a další návykové látky. Už známý kandidát na legalizaci je třeba marihuana, která se smí prodávat v některých státech USA, v Evropě ve speciálních obchodech například v Nizozemí. Stát přitom u obchodníků kontroluje její složení.

Ztráta odborníka

Vobořil sice zůstane jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS), ale vláda a stát jednoznačně ztrácí na pozici protidrogového koordinátora odborníka, který nejen dokázal o drogách mluvit bez obalu, ale díky své erudici hlavně dobře věděl, jakým rizikům můžeme v budoucnu čelit a kam se ve světě ubírá moderní protidrogová politika.

Vobořil dokázal natvrdo říct, že nejnebezpečnější návyková látka v Česku je alkohol. Proto také kritizoval populistické návrhy jako nulovou daň na tiché víno. A právě to nejspíš vytvářelo tlak na jeho odchod. Kritiku schytával jak od vládní KDU-ČSL, která se u vinařů snaží dohnat mizející politické body, tak od hnutí ANO, jež si ale většinou vystačilo jen s urážkami. Ani jedna z těchto stran ovšem nenabízí jakékoli moderní řešení drogové problematiky a spoléhá se jen na zažité předsudky. Povedlo se jim vyštípat člověka, který tématu rozuměl a něco s ním dělal ku prospěchu všech.

Teď už můžeme jen doufat, že po Vobořilovi nepřijde někdo, kdo by udělal krok zpět. Protože víme, i díky Vobořilovu působení, že měnícímu se světu i chování lidí protidrogová politika jako z devadesátek stejně nedokáže efektivně čelit. Pokud by se ale vrátila, zaplatili bychom za ni více zmařenými životy.