S novou vládou přichází i oblíbená kratochvíle všech nastupujících ministrů, tedy „změna systemizace“. To je v úřednickém žargonu přeházení a kreativní přejmenování ministerských sekcí a odborů, což je dnes jediná možná cesta, jak se zbavit nepohodlných „odborných“ náměstků, které má formálně chránit služební zákon. V řadě případů jde jistě o logické přání nově příchozí vládní garnitury, která se chce spolehnout na nejvyšších místech v exekutivě ministerstev na svoje vlastní lidi, což teď nejde. Buďme ale k ministrům fér – služební zákon je v tomhle opravdu špatný a změna je určitě žádoucí.
Nově nastupující ministr může vzít s sebou na úřad maximálně mluvčího, poradce, asistentku a šéfa kabinetu. Ve zbytku se musí spolehnout na to, že politiku, s níž byl zvolen, budou do života uvádět stejní lidé, kteří možná ještě před týdnem plnili přesně opačné příkazy. To je špatné nastavení pro politiky i pro samotné náměstky, kteří po změně vládní sestavy musejí třeba na sněmovních výborech obhajovat opačnou politiku než pár měsíců předtím.
Ministři ruší a vytvářejíí sekce, aby se mohli zbavit nechtěných úředníků
Nicméně zákon je, jaký je. Ministerstva tak čeká reorganizace, zrušení a vytváření různých sekcí, aby ministři mohli vyhodit své podřízené, které tam nechtějí. Proběhnou výběrová řízení na místa odborných náměstků, která budou bezesporu formalitou s jasnými vítězi.
Bude se tedy opakovat situace jako před čtyřmi lety, kdy tehdejší menšinová vláda ANO vykostila z ministerstev dříve koaliční lidovce. Ti jim to zčásti promptně oplatili na „svých“ rezortech už vloni v prosinci v rámci rychlé změny systemizace, kterou vláda schválila prakticky hned po svém nástupu.
Ministři samozřejmě ústy svých mluvčích například tvrdí, že reorganizaci dělají proto, aby došlo ke „koncentraci odborů se vzájemně provázanými agendami do jednoho útvaru, což by mělo vést k zajištění hlubší synergie, vyšší úrovně komunikace a efektivity při plnění svěřených úkolů“.
Smyslem těchto legračních blábolů je pouze zabránit vykopnutým náměstkům, aby mohli napadnout celý proces u soudu jako svůj účelový vyhazov. Těžko si představit proces, který by byl ještě nedůstojnější pro všechny zúčastněné strany.
„Chtěla to po nás EU“
Někteří ministři už otevřeně řekli, že služební zákon chtějí změnit. Otázkou je samozřejmě jak – zda tuto vyhazovací reorganizační kličku zrušit, nebo se naopak politická reprezentace po státní správě více rozmáchne a sníží „chráněnou“ úřednickou úroveň o patro níž na ředitele odborů. Sázel bych na druhou možnost, pokud to tedy projde přes Evropskou komisi, které se změny musejí notifikovat, protože fungující služební zákon je jednou z podmínek pro uvolnění dotačních peněz z EU. Komise větší politický vliv ráda nemá.
Bohužel se od začátku fungování služebního zákona myslelo hlavně na to, že „to po nás chce EU kvůli dotacím“. Zákon tak selhává ve svých základních úkolech. Prvním je na jedné straně potřeba vyváženosti mezi možností politiků ovládat ministerstva a plnit program, s nímž byli zvoleni, a na druhé straně ochrana stability státní správy před politickými excesy. Což, jak jsme si ukázali, nefunguje ani na jednu stranu.
Druhým úkolem je racionální způsob odměňování úředníků. Ministerstva byla dříve schopná lidi zaplatit díky tomu, že dostávala z rozpočtu peníze i na neobsazená služební místa. Z nich vedoucí pracovníci stvořili odměny reálným zaměstancům, což je jediný způsob, jak v souhrnu vytvořit v Praze aspoň trochu konkurenceschopný plat.
Už bývalá vláda tuto praxi celkem zásadně omezila a současná dorazila tím, že platy úplně zmrazila.
Hledá se IT manažer za 25 tisíc
Výsledkem třeba teď je, že vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš k sobě do týmu hledá IT projektového manažera a nabízí mu dvanáctou platovou třídu, tedy plat od 24 770 do 36 470 korun dle započitatelné délky praxe a s možností osobních příplatků. Průměrná mzda v hlavním městě je dnes přes 45 tisíc a na této pozici lidé berou klidně dvojnásobek toho, co jim nabídnou ve Strakovce.
Nejdůležitější daňové novinky roku 2022
O tom, že státní správa přestává být konkurenceschopná, mluví i nedávno vydaná studie Daniela Bartuška, Petra Bouchala a Petra Janského z think-tanku Idea, zkoumající platy státních zaměstnanců a úředníků.
Autoři docházejí k neveselému závěru, že „byť reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 výrazně narostly, vůči mzdám v ekonomice, respektive v Praze (v případě ústřední státní správy) výrazně poklesly“.
I to je výsledek špatného managementu úřednické sféry tou politickou. Uvidíme, jestli bude mít současná vláda odvahu to změnit.
