Kromě přírodních krás jsou tyto ostrovy pozoruhodné tím, že si na ně dělají nárok tři státy – Čína, Vietnam a Tchaj-wan. Zatím vozí turisty na souostroví jediná loď, do konce roku přibude druhá. Podle čínských médií se na až pětidenní okružní plavbu zatím vydalo více než deset tisíc turistů. Linka je v provozu od roku 2013, k velké nelibosti vietnamských i tchajwanských představitelů. Vzkvétající ostrovní turistika Číny je obecně považována za strategii, jak si na sporném území upevnit pozici.
Turisté jsou takovými pěšáky ve službách vlády. Ostrovy samotné nemají pro říši středu valný hospodářský význam, ale okolní moře ano. Číňané už poblíž jednoho z nich vybudovali ropný vrt a na jiném postavili letiště s ranvejí dlouhou 2,4 kilometru. Vzhledem k drtivé vojenské převaze Číny zbylým dvěma aspirantům nezbývá než se omezit na „vznášení protestů“ a vyjadřování „hlubokého znepokojení“.
Například tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou včera v televizi BBC prohlásil: „Navzdory pokroku v ekonomických vztazích je kvůli absenci demokracie mezi pevninou a Tchaj-wanem psychologická propast.“ Vietnam naproti tomu hodlá přejít od slov k činům. Nedávno pohrozil, že začne vozit své turisty na Spratlyovy ostrovy, což je jiné sporné území. Je vidět, že hybridní válka má mnoho forem.
Čtěte také ze zápisníků dalších redaktorů E15:
