Maďarsko a Česko spojují první místa v relativním počtu úmrtí na COVID-19. Současně budou v rámci regionu pravděpodobně těmi, jež zahájí cyklus zvyšování úrokových sazeb.
Je sice trochu s podivem, jak rychle, až euforicky ustupují obavy z návratu pandemie, ale z hlediska vývoje makroekonomických veličin a výhledu do příštího roku je očekávání brzkého návratu úrokových sazeb na normálnější úrovně pochopitelné.
Jak v případě Maďarska, tak v případě Česka peněžní trh počítá s jejich zvýšením v červnu. V Česku centrální bankéři hovoří o zvýšení sazeb buď v červnu, nebo v srpnu, přičemž jim lze tentokrát věřit, že zatím sami nevědí k jakému datu se přikloní.
Dle našeho názoru jsou rizika spojená s pandemií stále natolik vysoká, že se mírně kloníme k srpnovému zvýšení, a to i s ohledem na očekávaný vývoj proočkovanosti. Ta by mohla být v červnu kolem 40 procent, což je hranice, o které dříve mluvil člen bankovní rady Tomáš Holub. Nicméně jak se bude vyvíjet vakcinace dál, je také nejisté.
V případě amerického Fedu byla komunikována hranice proočkovanosti, při níž by bylo vhodné začít mluvit o utahování měnové politiky, 75 až 80 procent. Té by v případě USA mohlo být dosaženo v srpnu, kdy proběhne výroční konference v Jackson Hole. Zde by mohly zaznít signály o budoucím utažení měnové politiky v USA.
V případě americké centrální banky to neznamená zvýšení úrokových sazeb, nýbrž ukončování programu nákupu aktiv. Akcioví i dluhopisoví investoři by toto měli opatrně sledovat, dopad na trhy může být velký.
