Burziáni z Wall Street v květnu ze svých úvah zcela vypustili pandemii. Index strachu na trzích VIX, který odráží investorské obavy z propadu trhů, a v důsledku tak i výkyvy cen akcií, se vrátil pod šestnáct bodů, kde byl před úderem koronaviru na počátku loňského února. Důvodem je slibné tempo oživení světové ekonomiky stejně jako posun investorů ve vnímání inflační hrozby. Ta prý nemusí být tak masivní, jak se nyní jeví.
„Aktuálně se sice nacházíme v prostředí sílících cenových tlaků, avšak investoři a centrální bankéři zatím vnímají inflaci jako přechodnou,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Jako ukazatel očekávané inflace trhy vnímají výnos státních dluhopisů.
V případě Ameriky se například růst desetiletého vládního bondu prakticky zastavil už během března, v posledních měsících tak investoři přestali sázet na setrvalý růst cen. Nová rizika pro burzy se přitom neobjevila.
„Obnova rozvinutých ekonomik probíhá v zásadě podle očekávání a firmy najíždějí na standardní provoz. Situace může zůstat klidnější delší dobu,“ uvádí Aleš Prandstetter, šéf obchodníka s cennými papíry eFrank.cz.
Kromě typických „černých labutí“, o kterých z definice burziáni dopředu nevědí, jsou podle něho kandidáty na opětovné rozvlnění trhů poruchy v mezinárodním obchodu nebo právě změna postoje trhu k inflaci a způsobu řešení pandemických schodků vládních financí.
„Jedna z věcí, kterých by se akciový trh měl bát, je nadcházející hledání daňových příjmů pro konsolidaci vládních rozpočtů. Trump nižší daně dal, Biden je pravděpodobně vezme,“ upozorňuje na blížící se potenciální milníky pro akciové trhy analytik České spořitelny Petr Bártek.
Špatnou zprávou pro akcie mohou paradoxně být i dobré zprávy o vývoji ekonomiky, které si trh vyloží jako faktor urychlující konec podpory od centrální banky. Wall Street přitom očekává zásadní zprávy v situaci, kdy tam jsou akcie vnímané jako předražené a mohou tak být na nepříznivé zprávy citlivější.
„V posledních dnech se navíc na některé akciové tituly opět přesouvají retailoví investoři, kteří opouštějí kolabující trh kryptoměn. Nákupní akce těchto malých spekulativních hráčů mohou vést k citelnému nárůstu volatility na širších indexech, jakého jsme byli svědky na přelomu letošního ledna a února,“ zdůrazňuje Pfeiler.
Index strachu se zároveň ocitl po několika týdnech poryvů neklidu pod klíčovou hodnotu dvaceti bodů typickou pro stabilně rostoucí trh. Historického vrcholu dosáhl loni v březnu během kulminující investorské neurózy, kdy přesáhl osmdesát bodů, aby pak kopíroval vývoj globální pandemie. Klíčovou hranici dvaceti bodů proťal v posledním roce třikrát, tentokrát však klesl dosud nejhlouběji.
