Na návrat do roku 2021 můžeme zapomenout. Na startupy doléhá odliv likvidity

Investoři na Wall Street

Investoři na Wall Street Zdroj: E15 (Midjourney)

Na finančním trhu se čas od času stane, že si některé třídy aktiv prohodí role. Akcie mladých technologických společností loni na burzách zažily volný pád. Jejich protějšky, které setrvávají v rukou privátních investorů, zůstaly tohoto kolapsu alespoň opticky ušetřeny. Letošek se nese ve znamení opačného trendu. Akcie posilují, zatímco na startupy teprve doléhá globální odliv likvidity.

Tvrdá utahovací kampaň Fedu odstartovala takřka spektakulární propad technologických akcií. Podniky, s jejichž podíly se veřejně neobchoduje, se vůči otřesům ukázaly imunní. Je to však iluze. U soukromých firem se nemění ocenění, dokud se neodehraje nová transakce. Startupy v roce 2021 využily iracionální přebujelosti na trzích a masivně nabíraly nové peníze. Toto předzásobení jim umožnilo vytvořit finanční polštář.

Když akciová bublina splaskla, veřejně neobchodované společnosti, které nečelily akutnímu nedostatku likvidity, se získávání nových peněz vyhýbaly. Ve světě startupů se jen obtížně hledá hororovější událost než sestupná valuační kola. Proto se mladé firmy snažily eliminovat nabírání financí takřka za každou cenu. Nicméně 18 měsíců v režimu dražších peněz mění kalkul hráčů v sektoru. Finanční rezervy se neúprosně ztenčují.

Trh s IPO zamrzl, takže se komplikují možnosti exitu. Taktéž zabolel debakl Silicon Valley Bank, jelikož banka hrála důležitou roli v celém systému. Vysychá i příliv hotovosti do amerických venture kapitálových fondů. V prvním kvartálu do nich přiteklo jen dvanáct miliard dolarů, meziročně o 75 procent méně. Podle některých minitransakcí (neoficiální prodeje podílů zakladatelů či některých zaměstnanců) se hodnota startupů od loňského prvního čtvrtletí zmenšila zhruba o 40 procent. Případná negativní valuační kola však způsobí ještě dramatičtější propad.

Jako faktor, který by měl valuace podepřít, se často uvádí monumentální palebná síla venture kapitálových fondů, které rychle dokážou mobilizovat až 600 miliard dolarů. Reálně je to markantně méně, jelikož to zahrnuje i přislíbené prostředky investorů, které do fondu nakonec nemusejí dorazit. Venture kapitáloví hráči navíc predikují, že podíly v inovativních společnostech půjde získat za výhodnější ceny, a proto s nákupy vyčkávají.

Některé startupy situaci neustály a ukončily činnost. Mezi nejprominentnější kolapsy patří bankrot fintechu Plastiq nebo Zume, která zkoušela zavést model robotického rozvozu pizzy. V posledních měsících se začínají objevovat případy, kdy se etablované firmy pouštějí do nákupu startupů. Nutno dodat, že to často jsou dealy v oblasti AI, která jako jedna z mála zažívá explozivní boom. Například Thomson Reuters ovládl Casetext, firmu zabývající se zapojováním AI do právních služeb.

Některé větší startupy také pohlcují menší konkurenci, což povede ke konsolidaci odvětví. Obecně platí, že zavedeným korporacím se otevírá unikátní okno příležitosti, jak si prostřednictvím akvizic zajistit prostor pro další pohodlnou expanzi v dalších letech. Návrat vysokých úroků ve venture kapitálovém světě zásadně proměnil investorské paradigma. Generování růstu za každou cenu je již vzdálenou vzpomínkou. Startupy musejí od rané fáze prokazovat schopnost rychle doputovat ke smysluplné profitabilitě.

I pokud by se naplnila extrémně optimistická teze a vývoj na burzách by pomohl stabilizovat startupové valuace, na návrat do roku 2021 můžeme zapomenout. Projekty, které dokázaly fungovat, jen když byl kapitál prakticky zadarmo a jeho sebemenší zdražení torpédovalo cestu k jejich životaschopnosti, již na rozdíl od minulých let nikdo nezafinancuje.

Autor je portfolio manažer ve společnosti Cyrrus.