Nerudová už není jen žena, generál Pavel zatím dezertuje a další příběhy prvních prezidentských debat

Uzávěrka Jana Novotného

Uzávěrka Jana Novotného Zdroj: Jan Štěpánek, foto: Michaela Szkanderová

Máme za sebou první debaty prezidentských kandidátů a už z těchto úvodních soubojů vyplynulo pár zajímavých zjištění. Ačkoli se jich nezúčastnili všichni, kdo usilují o nástupnictví Miloše Zemana. Například Andrej Babiš nebyl zatím ani na jedné debatě, Petr Pavel přijal pozvání na debatu v rámci Broumovských diskusí a Danuše Nerudová naopak využila každou možnost, jak se představit lidem: v Jihlavě během Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů, na pražské právnické fakultě i v Broumově.

1. Nerudová už není pouze žena

Zatím to vypadá, že mezi vážnými uchazeči o Pražský hrad bude bývalá rektorka Mendelovy univerzity jedinou ženou. Aniž bych chtěl podléhat genderovým stereotypům, je to zkrátka viditelný fakt a voliči se k Nerudové přiklání i z tohoto důvodu. Ale Nerudová ukazuje, že ke svému ženství umí přidat i velkou píli. Vedle toho, že se účastní všech debat, je na ně také velmi dobře připravená. Ví, k jakému publiku zrovna promlouvá. A když jsou to navíc studenti nebo mladí lidé jako v Jihlavě či na pražských právech, pohybuje se jako vysokoškolská pedagožka ve známém prostředí, které jí vyhovuje.

Jak se volí prezident

Video placeholde

Průvodce prezidentskými volbami • videohub

Dokázala už také jako jediná říct konkrétní jména, jež by zvažovala při výběru nových ústavních soudců. Jmenovala místopředsedkyni Nejvyššího správního soudu Barbaru Pořízkovou nebo někdejší předsedkyni Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Občas si ale protiřečí. Třeba když konstatovala, že je proti kvótám pro muže a ženy, ale zároveň uvedla, že by do pozice ústavních soudců jmenovala ženy, protože jich tam není dost.

2. Dezertující generál

Vlastně se není čemu divit, že Petr Pavel zatím debaty spíš vynechává. Jít do střetu s ostatními kandidáty, zvlášť když není přítomen ani Andrej Babiš se svým vlastním komunistickým příběhem, je pro něj obrovský handicap. Ostatní ho totiž s chutí grilují za minulost v ozbrojených složkách totalitního režimu, nebo se aspoň spokojeně usmívají, pokud se téma vnese do diskuze. Jako jediný viník na pódiu pak Pavel působí extrémně zranitelně.

Například v Broumově se Nerudová viditelně culila v okamžiku, kdy se moderátorka ptala Pavla na jeho kariéru během bývalého režimu. Podobně i další Pavlův úhlavní soupeř Pavel Fischer pokyvoval hlavou, když padla námitka, zda vlastně nynější generál ve výslužbě ze své kariéry v lidově demokratické armádě po revoluci netěžil.

Kandidatura Andreje Babiše sice přinesla Pavlovi asi nejvážnějšího protivníka, ale zároveň mu může pomoci. Právě tím, že generál už nebude muset dezertovat z předvolebních debat a samotné téma minulosti se může více soustředit na Babiše, který spolupráci s StB stále popírá – na rozdíl od Pavla, který se za aktivní účast na komunistickém režimu omluvil.

3. Senátorská kampaň se slevou

Do prezidentských voleb opětovně vkročili dva ze tří kandidátů, kteří se před pěti lety neúspěšně pokoušeli poslat Miloše Zemana do politického důchodu, ale nakonec uspěli alespoň v následných senátních volbách. Pro Marka Hilšera s Pavlem Fischerem je prezidentská volba celkem lacinou kampaní k dalšímu senátnímu klání, které je čeká už za dva roky. Proto se nedá příliš očekávat, že před prvním kolem odstoupí například ve prospěch Danuše Nerudové a zopakují to, co udělal Robert Mistrík na Slovensku ve prospěch Zuzany Čaputové.

Za mediální pozornost, již Hilšer s Fischerem během všech prezidentských debat dostanou, by jinak museli zaplatit miliony. A to už se vyplatí, ačkoliv mají spíše jen teoretickou šanci postoupit do druhého kola.

4. Nepřítel státu

Andrej Babiš by si místo hesla „Krizový manažer“ mohl na svůj obytňák klidně přilepit slogan „Nepřítel státu“. Zatím se neúčastnil ani jedné prezidentské debaty, a posiluje tak mezi voliči dojem, že je jakýmsi vyvrhelem české politiky. Nikdo s ním nechce jít do koalice, nikdo se s ním nechce bavit, polistopadový kartel si do toho zkrátka nechce nechat mluvit. Ale Babiš, svými vlastními slovy „urputné hovado“, se nikdy nevzdá a nikdy neodstúpí. Na intelek­tuálské debaty s filmaři v Jihlavě, s mladými právníky v Praze nebo s pravdoláskaři v Broumově kašle. Jezdí si severními Čechami a prezentuje se jako ochránce neúspěšných.

Je to obzvlášť vtipné, když si člověk uvědomí, že normálně Babiš bydlí v Průhonicích, tedy v milionářské vesničce, která je nejvíc „pražská“ z celého Česka. Porazit Babiše se v této situaci jeví téměř jako vlastenecký úkol. Pokud vyhraje, stane se mnohem nebezpečnějším než kdy předtím. Zvlášť v případě, že v dalších sněmovních volbách zvítězí hnutí ANO. Pak se můžeme rovnou těšit na prezidentský systém.