Obáváte se ztracené dekády? Cestou může být diverzifikace
V poslední době se člověk ve veřejném trhu setkává s názorem, že americké trhy čeká „ztracená dekáda“. Ztracenou dekádou se doposud nazývalo období od začátku roku 2000 do konce roku 2009, kdy vzhledem k prasknutí dot-com bubliny začátkem nového milénia a finanční krizi v druhé polovině dekády americké akcie nedoručily uspokojivý výnos.
Americký index S&P 500 v tomto období klesl o více než 24 procent, po započtení hrubých dividend asi o devět procent. Někteří aktuálně předpovídají, že by nás v blízké budoucnosti mohlo čekat něco podobného. Jak se na to připravit?
Cestou může být diverzifikace
Ačkoliv se o prvním desetiletí mluví jako o ztracené dekádě, tak toto označení směřuje zejména na americký trh, jiné trhy performovaly o poznání lépe. Ukažme si to na velmi jednoduchém příkladu.
Pokud by investor poslední obchodní den roku 1999 vložil své prostředky do S&P 500, širokého evropského indexu STOXX 600, indexu pražské burzy PX a indexu rozvíjejících se trhů MSCI EmergingMarkets vždy po 25 procentech, tak by koncem roku 2009 jeho výnos odpovídal 3,7 procenta CAGR oproti -2,7 procenta v případě S&P 500, a to bez započtení dividend. Je to tak přesto, že index STOXX 600 se v tomto období vyvíjel ještě hůře než S&P 500 a ztratil třetinu hodnoty.
Dividendy by dále podpořily investorův nadvýnos v případě diverzifikace. Pro S&P 500 se běžně hrubá dividenda pohybuje okolo dvou procent ročně, u evropských a rozvíjejících se trhů by nebyla překvapením dividenda o procento či více ročně vyšší. V případě pražské burzy je pak běžný dividendový výnos na úrovni středních až vyšších jednotek procent.
Z toho nám vychází, že ve „ztracené dekádě“ investor, který své akciové portfolio diverzifikoval, performoval výrazně lépe než ten, který byl zaměřen pouze na USA. Pokud se tedy obáváte ztracené dekády, může být cestou diverzifikace.
