Ochlazení ekonomiky je pravděpodobnější než v zimě. Může to pomoct srazit inflaci

Riziko ochlazení ekonomiky tentokrát více podepírají reálná data

Riziko ochlazení ekonomiky tentokrát více podepírají reálná data Zdroj: E15 (Midjourney)

Makrovývoj v Evropě pro příští měsíce je zatížen zvýšenou nejistotou. To je dáno jak obtížnou předpovídatelností některých externích faktorů, k nimž patří třeba vývoj války na Ukrajině, tak rozdílným vývojem řady předstihových dat, kdy část z nich signalizuje možné oživení makrovývoje, zatímco část naopak jeho ochlazení.

V české ekonomice se v květnu zhoršila nálada jak mezi domácnostmi, tak mezi podnikateli. U spotřebitelů to mohla být „jen“ korekce, protože v dubnu se nálada naopak překvapivě zvýšila.

U podnikatelů se snížil především sentiment v automobilovém průmyslu. Ačkoliv současná produkce automobilů je vzhledem ke stále ještě vysokému objemu nedokončených zakázek vysoká, na odvětví dopadá ochlazení vývoje v eurozóně a s tím související objem nových zakázek. To pro druhou polovinu roku představuje riziko směrem k nižší produkci. S tím jsou konzistentní rovněž data českého PMI hluboko pod padesáti body či březnová data z průmyslu, kdy objem nových zakázek klesal již šest měsíců v řadě.

V podobném duchu působí rovněž data z eurozóny. Na jedné straně vyšel nečekaně dobře index nákupních manažerů (PMI) ve službách. Problém ale může být v tom, že silná data služeb mohou být odrazem minulého vývoje na trhu práce. Průmyslová data PMI pak naznačují silný pokles odvětví v příštích měsících, což následně ovlivní trh práce, poptávku a sektor služeb.

Předstihové indikátory naznačovaly významné ochlazení makrovývoje již pro tuto zimu, což se nakonec nenaplnilo. Proto se nedá vyloučit, že mohou i současná data poskytovat až příliš pesimistické vyznění. Rozdíl však spočívá v tom, že před zimou vycházela data špatně především kvůli očekáváním, tedy obavám ze zimy. Nyní je v nich ale více zachycena reálná situace, tedy skutečné nové zakázky a podobně. Proto je pravděpodobnost ochlazení makrovývoje vyšší. Na druhé straně přímým důsledkem by mělo být – pokud se tento scénář naplní – značné utlumení inflačního vývoje a možné dřívější snížení úrokových sazeb.