Ochranu potřebuje cash, a ne terminály. Placení kartou nám bere svobodu

Platbu kartou už mnozí očekávají všude, kde se něco platí.

Platbu kartou už mnozí očekávají všude, kde se něco platí. Zdroj: ČTK

Pavel Páral

Česko žije starostmi s placením kartou, které údajně šidící obchodníci a hospodští sem tam někde ruší a odmítají. Objevují se iniciativy zakotvit povinnost přijímat bezhotovostní platební prostředky do zákona. Mezitím naši jižní sousedé mají zjevně jiné starosti. Před pár dny oznámil lidovecký rakouský kancléř Karl Nehammer, že vláda bude usilovat o ústavní ochranu placení hotovostí a dostatek bankomatů, kterých se v Rakousku na venkově zřejmě nedostává. Nehammer odhodlaně prohlásil, že každý Rakušan má v průměru v kapse 120 eur a on se postará, aby s nimi mohli kdekoli a kdykoli zaplatit.

Rakušané zřejmě mají zcela opačný problém než hlasitá tuzemská veřejnost, a zejména venkovské obyvatelstvo pokrok bezhotovostního placení nijak zvlášť neoslovuje. Ale ono zdaleka nejde jen o to, nakolik jsou moderní platební prostředky dostupné a pohodlné k využívání. Ve skutečnosti jde o svobodu a nezávislost na státu, jíž se konzervativněji založení lidé opravdu nechtějí vzdávat.

V řadě západních zemí hodně rezonují zkušenosti s tím, jak se dostávají údaje o platbách k marketingovým kampaním a usnadňují firmám adresovat přesně svou reklamu na konkrétní osoby. Ale šíří se i hnutí podezírající vlády a finanční instituce na Západě, že hodlají hotovost zcela zlikvidovat. A peníze, které nemáte v kapse, prostě nemáte. Jen držíte pohledávku za bankou a je jen otázkou státní regulace, zda, kdy a jak ji dostanete zaplacenou.

Občan se tak stává zcela závislým na svých politicích a soukromých společnostech, jako jsou banky a karetní asociace. A možnost řešení ekonomických problémů státu zaváděním záporných úrokových sazeb z bankovních depozit si již Evropa po finanční krizi vyzkoušela nanečisto u  některých velkých firem s obřími zůstatky na účtech. Ale opravdu pořádný minus v sazbách je při existenci hotovosti nemožný, protože lidé by své peníze vyzvedli, aby uchovali jejich hodnotu.

Ale zdaleka není všem dnům konec. Nejdelší krok v tomto směru v Evropě učinilo Švédsko, které již umožňuje podnikům právo odmítat hotovost.

V Česku existuje zákonná povinnost přijímat hotovostní platby. Její nedodržení však není postihováno žádnou sankcí, takže třeba ani v Česku v jednom populárním gastronomickém řetězci hotovostí nezaplatíte. Přitom před pár měsíci neprošel Senátem návrh senátorky Jitky Chalánkové, která nechtěla nic jiného než totéž, co nyní prosazuje kancléř Nehammer v Rakousku. A je to škoda. Hotovost si svou ústavní ochranu vzhledem ke své roli v demokratickém systému nepochybně zasluhuje.

Autor je komentátor Reflexu.