Odveta korupčníků, nebo neschopný ministr Bartoš? A co bude s digitalizací dál?
Odvolání Ivana Bartoše z funkce pirátského vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj přineslo opět na politickou scénu známé a úspěšné téma korupce, mafiánů a hesla „všetci tady kradnú“. Bartoš po skutečně nestandardním odvolání odmítl, že by nezvládl digitalizaci stavebního řízení. Přestože se proti ní už čtvrt roku bouří stavebníci, projektanti i úředníci stavebních úřadů. Za vše prý může skutečnost, že připravil o miliardový byznys „velké kluky z ODS“.
Příznivci Pirátů na sociálních sítích i v médiích nyní jedou příběh démonického politika ODS, současného šéfa Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka, který ještě za minulé, Babišovy vlády s ministryní Klárou Dostálovou i zástupci dalších partají, včetně Pirátů, připravil tendr na digitalizaci stavebního řízení za dvě miliardy korun. A nyní padají obvinění a splétají se konspirační teorie, že to bylo pro jeho politicko-byznysové kamarády z ICT unie a Bartoš jim to po svém nástupu zatrhl.
Zajíček zlým vlkem
IT zakázky jsou vděčným tématem investigativních novinářů léta. Je přitom nepochybné, že Zdeněk Zajíček jako vlivný politik ODS u mnohých z nich byl, nicméně neexistují žádné indicie, že by se někde umazal, a obvinění padají až příliš snadno a bez nějakého důkazu. Démonizovaná ICT unie, kterou vede, je přitom dlouhá léta existující spolek velkých, středních i menších firem, jaké existují i v jiných oborech. Stačí se podívat na její členy. Najdete tam Microsoft, Dell, Cisco nebo SAP. Ale i ctihodné státní instituce, jako je Česká pošta či Státní tiskárna cenin. Tvrdit, že ti všichni jsou čistí jak slovo boží, by asi bylo naivní, ale chtělo by to něco konkrétnějšího než nabízené spekulace.
Momentálně je z hlediska podezíravců v hledáčku jeden z nejmenších členů, společnost VITA software, která už desítky let dodává stavebním úřadům software pro agendu stavebního řízení. A dost úspěšně, služby poskytuje zhruba čtyřem pětinám stavebních úřadů, které je nedostaly v nějakém podezřelém tendru od vlády, ale samy si software vybíraly a platily.
Jde o program, jenž pomáhá úředníkům zpracovávat žádosti, přiděluje čísla jednací, komunikuje s katastrálním úřadem, dokáže z něj získat potřebná data atd. Do digitalizace řízení v dnešní podobě má daleko. Ale VITA fakt nejsou žádní „velcí kluci“. Podle údajů z obchodního rejstříku za rok 2022 měli hospodářský výsledek čtyři a půl milionu korun a něco přes osmnáct milionů vlastního jmění. Nové digitální stavební řízení by je sice připravilo o byznys, snaží se tudíž uhrát, co se dá, ale hledat za nimi mocné hráče z ODS a spiklence, kteří připravili ministra Bartoše o pozici, je trochu přitažené za vlasy.
Zpackané tendry
Je objektivní skutečností, že Bartoš zdědil po Dostálové koncept výběrového řízení na dodavatele digitálního systému za dvě miliardy a zarazil ho jako předražený, což byla nejspíše pravda. Sám vypsal na jaře loňského roku výběrové řízení za 650 milionů, které ho ještě před jeho vyhodnocením u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadla firmička ze severní Moravy Systém Servis s.r.o. se šesti zaměstnanci. A ÚOHS jí v první instanci na začátku léta vyhověl a ve druhé, rozhodnutím o odvolání k předsedovi úřadu loni v listopadu, soutěž definitivně rušil. Pokud si najdete zdůvodnění rozhodnutí na stránkách ÚOHS, asi se nebudete příliš divit.
To už se ale celá digitalizace dostala pod časový tlak. Jenže s tím měl Bartoš počítat. Napadána u ÚOHS je významná část výběrových řízení. A často úspěšně. Pokud se chtěl pokusit stihnout termín zavedení nového systému od 1. 7. 2024, nezbývalo než zadat zakázku takzvaně z ruky, prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, a zdůvodnit to časovou tísní. A že to tíseň byla, asi nikdo nepochybuje. Vybral si společnost InQool. Také žádný obr, v té době 68 zaměstnanců. Konkurenti, tentokrát už i s VITA softwarem, to opět napadli u ÚOHS a uspěli. Protože úřad konstatoval, že časová tíseň sice existuje, ale způsobilo si ji samo ministerstvo tím, že předtím porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek. A Bartoš se opět odvolal k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi, což je pro leckoho další podezřelé jméno v kauze, a tudíž důvod k vytváření různých konspiračních teorií.
Fotbalový fanda a kamarád Mirka Pelty, kdysi předseda Legislativní rady Nečasovy vlády, se stal šéfem ÚOHS v roce 2020 z vůle tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Jeho lidé vyjednali, že mu ho Babišova vláda navrhla ke jmenování. Mlsna je ale také skvělý právník, jenž moc neprohrává. Ten na konci května potvrdil, že InQool nesmí systém digitálního stavebního řízení dodávat, nicméně účinnost rozhodnutí odložil o čtyři měsíce. Firma tak mohla pokračovat do 23. září, kdy měla skončit všechny práce. Pokud by společnost skutečně dodala k začátku července funkční systém, prakticky by o nic nešlo. Ministerstvo by nakonec skončilo nejspíše s nějakou pokutou.
Marný odklad
Jenže systém k začátku července funkční nebyl a – přes mnohá zlepšení – není dostatečně funkční stále. Ministerstvo proto vysoutěžilo novou dodavatelskou firmu Servodata, pro niž však InQool pracuje jako subdodavatel. Fakticky se nic nezměnilo. Je to obejití rozhodnutí ÚOHS, a je tak otázkou, jaké to může mít právní důsledky, byť ministerstvo tvrdí, že zákon takový postup umožňuje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
