Blížící se komunální volby přilákaly necelých dvě stě tisíc Čechů do souboje o místa v obecních zastupitelstvech a o podíl na rozhodování o věcech veřejných na té nejnižší úrovni, která je zároveň nejvíc na ráně. V drtivé většině jsou kandidáty místní nezávislí, straníci se ucházejí o mandát hlavně ve větších obcích a městech.
Zároveň tyto volby poukazují na chronický problém Česka, který ale nikdo moc řešit nechce, a to je extrémní počet obcí na jinak dost centralizovanou zemi – více než 6250. A k tomu ještě můžeme přidat městské části v největších sídlech. S tím se pojí vysoký počet zastupitelstev a starostů, kteří často musejí řešit agendu, na niž nejsou zařízení odborně, kapacitně ani finančně. To se dlouhodobě podepisuje na tom, kdo je ochotný tuto funkci nakonec vykonávat.
České unikáty
Když se podíváme na letošní volební statistiky, tak u 1778 obcí, což je necelá třetina celkového počtu, si budou voliči vybírat z kandidátky jedné volební strany. Fakticky tam tedy neproběhnou žádné volby v tom smyslu, že by volič dostal na výběr z několika alternativ budoucí správy obce. V jedenácti obcích nebudou volby vůbec, protože se nenašlo dost kandidátů nebo se o místa v zastupitelstvu neuchází nikdo. Celkem je kandidátů o téměř 21 tisíc méně než před čtyřmi lety. Stále méně lidí se chce stát zastupitelem, radním, místostarostou nebo starostou.
Průvodce komunálními volbami
Důvody jsou různé, jedním z nich budou určitě odměny za práci, jež opravdu není jednoduchá. Platy volených komunálních zástupců lidu se vláda neobtěžovala zvýšit od roku 2020 a reálně tak významně klesly s ohledem na inflaci, výsledkem je fakticky nižší míra demokracie na nejnižší rozhodovací úrovni. Neuvolněný starosta (tedy ten, který vykonává funkci vedle svého zaměstnání či podnikání) obce do jednoho tisíce obyvatel má od necelých 26 tisíc do skoro 32 500 korun.
Tím se mimo jiné potvrzují závěry studie CERGE-EI ze září 2018 autorů Jána Palguty a Filipa Pertolda, kteří zkoumali, zda lepší plat má potenciál motivovat občany ke kandidatuře a zlepšit výběr zvolených zastupitelů. Došli k závěru, že ano: „...vyšší platy mají pozitivní vliv na počet zvolených kandidátů s vysokoškolským titulem (...). Z našich odhadů vyplývá, že pro přilákání jednoho dodatečného politického uskupení do volební soutěže je nutno zvýšit platy představitelů samosprávy o pět procent.“
Není se čemu divit, starostové mají stále více starostí ve smyslu zvyšující se byrokracie, zatímco peníze jsou pořád stejné. Svaz měst a obcí v nedávno vydaném „diáři starosty“ identifikoval desítky povinností, které musí vedení obcí řešit v rámci různých výkazů pro stát, navíc k tomu jsou samozřejmě ještě „běžné“ agendy jako dotace pro místní sportovní spolky, svoz odpadu a podobně.
Česko je velikostí – či spíše malostí – obcí unikátní. Dle statistik OECD má průměrná česká obec 1600 obyvatel, což je nejméně mezi členskými zeměmi této organizace. Podílem malých samostatných vesnic pod dva tisíce obyvatel na celkovém počtu (skoro devadesát procent) jsme naopak na špici. A co to znamená pro lokální demokracii? Pokud si vypůjčíme závěr studie CERGE-EI „Kdo je váš starosta“ od výše zmíněného Jána Palguty z roku 2017, tak „sídelní struktura v ČR může představovat limitaci pro výběr kvalifikovaných veřejných zastupitelů v malých obcích, což se může následně odrazit na kvalitě a efektivitě veřejné správy. Společně s vysokými náklady na administrativu malých obcí se jedná o další z nežádoucích aspektů atomizované sídelní struktury v ČR“.
Čas na revizi systému
Rozhodně by tak bylo na místě začít debatu o tom, jaké agendy je možné sloučit do nějakých větších celků a zda má smysl, aby každá obec měla své samostatné zastupitelstvo a svého starostu a s tím spojenou administrativu a byrokracii, kterou právem řada starostů označuje za „obludnou“. Je to i jedna z možností, jak ušetřit a zkvalitnit výkon veřejné správy. Jinak bude stát muset výrazně přidat na platech obecních zastupitelů, radních a starostů, protože za nabízené peníze se do odpovědnosti spojené s funkcí v komunálu logicky nikomu nechce.
Nebo nechá situaci tak, jak je v současnosti. Tím v podstatě řekne, že je mu míra demokracie na lokální úrovni a kvalita zvolených zastupitelů úplně jedno. Což je vzhledem k tomu, že druhá největší strana současné koalice se jmenuje Starostové, docela nečekané.
Autor je spolupracovníkem redakce
