Oracle uklidnil investory. Výsledky firmy nabízejí naději, že AI boom pokračuje
Zprávy z posledních týdnů naznačovaly, že boom kolem umělé inteligence (AI) začíná zpomalovat. Drtivá většina AI projektů je neprofitabilní a ani čísla Nvidie za druhý kvartál již nebyla natolik mimořádná, aby nastartovala novou vlnu investorského entusiasmu. Překvapivý záblesk optimismu ovšem přinesly výsledky Oracle, předního hráče v odvětví podnikového softwaru.
Firma expanduje v segmentu cloudové infrastruktury právě díky AI mánii. Společnost uzavřela několik mnohamiliardových kontraktů s korporátními klienty (mimo jiné i OpenAI), kteří potřebují velké množství výpočetní kapacity pro trénování umělé inteligence. Oracle taktéž zvedl odhad výnosů v segmentu cloudové infrastruktury na příští rok o 77 procent na 188 miliard dolarů.
V reakci na tyto povzbudivé vyhlídky poskočily akcie o 36 procent a zakladatel firmy Larry Ellison vystřídal Elona Muska na pozici nejbohatšího muže planety. Ellison během reportu výsledků prohlásil, že AI změní úplně všechno. Toto tvrzení pomohlo, alespoň krátkodobě, obnovit naději investorů, že rozmach umělé inteligence je teprve v plenkách. I akcie Nvidia posilovaly o téměř 4 procenta.
Dokáže AI vydělávat?
V poslední době přitom přišla z trhů celá plejáda informací, které signalizovaly určité vystřízlivění z AI horečky. Massachusetts Institute of Technology (MIT) nedávno zveřejnil studii, ve které poukazoval na skutečnost, že 95 procent firem, které investují do umělé inteligence, negeneruje z této technologie žádné příjmy. Dokonce jim ani nepomáhá k nákladovým úsporám. Samozřejmě hrozí, že pokud by tato situace dlouhodobě pokračovala, zmenšovala by se ochota takových společností vynakládat rozsáhlé prostředky na AI infrastrukturu.
Zároveň zůstává otázkou, zda se mohutné kapitálové výdaje za AI vyplatí i takzvaným hyperscalerům – tedy těm největším technologickým firmám jako Alphabet, Amazon, Meta nebo Microsoft. Jen tato velká čtyřka letos proinvestuje do umělé inteligence astronomických 350 miliard dolarů. V příštím roce by to mohlo být až 450 miliard dolarů.
Návratnost takových investic je diskutabilní. AI sice pomáhá předním technologickým hráčům k lepším ziskům. Například Meta dokáže lépe cílit reklamu a Amazonu pomáhá generovat tučnější marže v segmentu cloudu. Nicméně příjmy z AI dosáhnou přinejlepším desítky miliard dolarů, kdežto náklady na rozvoj datových center a jiné infrastruktury se šplhají do stovek miliard.
Samotná Nivida, která je dosavadním vítězem celé mánie, již svými výsledky správce peněz oslnit nedokázala. Její čistý zisk za druhé čtvrtletí překonal odhady, budoucnost ovšem vypadá komplikovaněji. Firma vydala méně uspokojivý výhled na další kvartál. Meziroční růst výnosů ve výši 55 procent by pro většinu firem představoval takřka nedosažitelnou metu. V případě Nvidie však obchodníci s akciemi čekali o něco více.
DeepSeek efekt
Trumpovy geopolitické zásahy jsou pro americké vývojáře čipů taktéž rizikem. Čína kvůli narůstajícímu geoekonomickému napětí usiluje v otázce polovodičů o větší samostatnost. Například čínský start-up DeepSeek, který na začátku roku šokoval investory tím, že byl schopný sestrojit model podobný ChatGPT s podstatně nižšími náklady, nedávno zveřejnil, že dokáže trénovat AI i na čínských čipech.
Tento takzvaný DeepSeek efekt neboli hrozba, že AI modely půjde nakonec vytvářet podstatně levněji a velké technologické firmy možná utratily za umělou inteligenci zbytečně mnoho peněz, investory stále děsí. Prozatím se toto riziko sice nepotvrdilo, je ovšem otázkou, jestli se situace nezmění v dalších kvartálech.
Přestože rozmach kolem umělé inteligence může nadále pokračovat, vidíme, že podobně jako u jiných investičních boomů, nelze ignorovat rizika. Jestli AI příběh skončí pozitivně, nebo negativně, bude záležet na tom, jak rychle dokáže tato technologie přinášet většině firem, které do ní existují, smysluplné zisky.
