Co oko nevidí, srdce nebolí, praví přísloví, které je známé i v Německu. Jeho platnost chtěli negativně ověřit (tedy: co se stane, konečně uvidíme, prozřeme?) dva mladí vědci Amelie Michalkeová z Univerzity v Greifswaldu a Tobias Gaugler z Technické univerzity v Norimberku. Když se oba výzkumníci dohodli s řetězcem supermarketů Penny Market, že budou týden prodávat vybraných devět potravin za ceny zohledňující všechny náklady, které běžně nejsou vidět, neboť s nimi zkrátka nepočítáme, netušili, jaký poprask tím v Německu vyvolají.
Ceny párků, jogurtů nebo sýrů vyskočily o 80–150 procent. Vědci do nich zahrnuli nejen náklady na životní prostředí – tedy u pasoucích se krav dopad vypařovaného metanu na klima či náklady na přípravu krmiva – ale i společenské dopady, například u tučnějších jídel náklady na léčbu obezity. Po prodejním srpnovém týdnu, o němž se mluvilo ve všech německých médiích a pár zpráv dolétlo i do České republiky, začalo opravdové peklo.
Ekologické iniciativy jako Greenpeace samozřejmě projekt chválily s tím, že obyvatelé i vláda potřebují jasně vidět, jak moc se v cenotvorbě nikdo neohlíží na ekologii, dokonce ani u biopotravin to není zcela běžné. V Německu ale už nějakou dobu funguje hnutí za férové ceny. Jde především o hnutí zemědělců, kteří si stěžují na nízké výkupní ceny i na to, že obyvatelstvo nechápe, co všechno má do nákladů na potraviny patřit. Například mléko by muselo být o 30–60 centů dražší, stálo by tedy skoro dvě eura. Je to podle nich vina zpracovatelů, ale i obchodních řetězců, které tlačí na nízké koncové ceny i na úkor zcela minimálních marží na hraně únosnosti.
Penny Market, který patří do velké obchodní skupiny Rewe, je v Německu lídrem maloobchodního trhu, jako největší konkurent Aldi či Lidlu tlačí na nižší ceny jako nikdo jiný. Když tedy nyní týden prodával potraviny za skutečné náklady, považují to mnozí za licoměrnou reklamu. Navíc je tu ještě jedna viditelnější a do očí bijící okolnost. Během kampaně za férové či skutečné ceny Penny snížil ceny u dalších desítek produktů a na větším objemu diskontního prodeje nakonec slušně vydělal.
Penny Market se kritice brání tím, že chtěl pomoci dobré věci. Kromě toho sám na akci prodělal, tvrdí vedení společnosti. Odhady firmy mluví o milionu eur, které firma kvůli akci mladých vědců neutržila. Zákazníci totiž zcela neomylně dražší potraviny se skutečnými náklady obcházeli a kupovali jiné druhy nebo jiné, levnější potraviny. Experiment také přišel v době, kdy spotřebitele trápí vysoká inflace a méně se nakupuje, tedy více šetří, což může zkreslovat výsledky výzkumu. „Zdá se, že jsme píchli do vosího hnízda, narazili jsme na problém, který je evidentně neuralgickým bodem trhu s potravinami,“ komentoval dramatickou a velmi ostrou diskuzi po ukončení experimentu jeden ze zúčastněných vědců Tobias Gaugler.
Německá organizace na ochranu spotřebitelů Foodwatch označila celou akci za lacinou PR kampaň, která ničemu nepomůže, nanejvýš ke zviditelnění Penny Marketu. Ještě tvrdší bylo odmítnutí Německého svazu farmářů, což je něco jako Agrární komora či sdružení soukromých zemědělců v Česku. „Kampaň Penny za ‚skutečné náklady‘ je především projekt greenwashingu, který na náklady zemědělců provádí diskont, jenž má jinak malý zájem na spravedlivých cenách,“ řekl Bernhard Krüsken, generální tajemník Německého svazu farmářů.
Napadený řetězec, který má v Německu 2135 prodejen a který je jedničkou i na českém trhu (Penny má v ČR přes 400 prodejen), se brání po svém. Svou dobromyslnost v celé věci chce prokázat i tím, že na výzkum daroval peníze, které mají plynout na projekt „Zukunftsbauer“, tedy zemědělec budoucnosti. Přibližně 375 tisíc eur z darovaných peněz Penny má jít do speciálního finančního fondu, jehož cílem je podpořit rodinné farmy především v alpských regionech, a to pomocí investic do energeticky účinných optimalizačních opatření.
Nebyla by to kampaň a aféra, aby do ní nevstoupili politici. Ten nejvyšší je z Bavorska a je tam ministrem hospodářství. Hubert Aiwanger (Svobodní voliči), o němž je řeč, označil celou akci za „diskriminační“, protože kromě veganského řízku se takzvané skutečné ceny zjišťovaly pouze u živočišných výrobků, což vytváří mylný dojem, že rostlinná výroba žádné ekologické dopady nemá, což není pravda. Zemědělci ale upozorňují, že u čerstvých potravin, jako jsou zelenina či ovoce, by navýšení ceny nebylo nijak vysoké a šlo by o zvýšení v řádu jednotek procentních bodů.
Výzkum férových cen teď budou oba vědci zpracovávat, na začátku roku může debata o projektu a konstrukci férových a neférových cen pokračovat. To bude jejich práce konečně zveřejněna.
Autor je spolupracovník redakce.
