Profil: Britskou diplomacii povede pravý tory

Hammond nepatří mezi nejvýraznější osobnosti britské politiky a jeho předností je spíše schopnost dotahovat věci do konce, hraničící dle některých s puntičkářstvím, než umění strhnout posluchače působivým projevem. Je však typickým konzervativcem a euroskeptikem, což mu dnes přináší politické body.

Na svém předchozím postu ministra obrany Hammond usiloval o zeštíhlení a větší efektivitu rezortu. „Nemáme jinou možnost než snížit počty ozbrojených složek a zároveň jejich reorganizací zajistit, aby zůstaly pohotové, přizpůsobivé a efektivní,“ sdělil před dvěma lety BBC. Rezort obrany pak muselo opustit přes čtyři tisíce lidí a čistka se nevyhnula ani generálnímu štábu. Na druhou stranu prosazoval, aby na ponorkách britského námořnictva mohly sloužit i ženy.
Minulý rok si získal pozornost médií, když prohlásil, že by bylo lepší opustit Evropskou unii než být jejím členem ve stávající podobě.

„Mám za to, že pokud hodláme v EU zůstat, musíme vyjednáváním dosáhnout podmínek, které budou pro Británii výhodnější,“ prohlásil loni. Dobře známý je i jeho postoj k manželství homosexuálů, jehož legalizaci považuje za příliš kontroverzní. Nikoho pak asi nepřekvapí ani jeho postoj k finanční krizi. Jako správný konzervativec zdůrazňuje, že každý je odpovědný za svá rozhodnutí a obviňovat pouze banky je nemístné. „Začali jsme si žít nad poměry, jako jednotlivci i jako stát. Zadlužili jsme se kvůli tomu, nyní přišel den zúčtování a my se podle toho musíme zařídit,“ řekl pro Daily Telegraph.

Výroky Philipa Hammonda ale nelze považovat za populismus, jeho postoje se začaly formovat už v mládí. V Oxfordu začal studovat právě v době, kdy se k moci dostala Labouristická strana.

Následujících pět let považuje Hammond za ekonomickou katastrofu a právě v protikladu k ní se utvrdil v postoji, jaký zastává. Za nejdůležitější povinnost vlády považuje zajištění stability a rozumné nakládání s veřejnými penězi. Tvrdí, že nelze vytvořit sociálně lepší společnost bezsilné ekonomiky, jež je pro to nezbytným předpokladem. S tím podle něj souvisí i udržení vůdčí pozice Británie na finančních trzích.

Než se Hammond v roce 1994 poprvé pokoušel získat křeslo v parlamentu, pracoval jako ředitel v několika firmách podnikajících ve zdravotnictví. Kromě toho se však podílí na nejrůznějších podnikatelských aktivitách a jeho majetek se odhaduje až na devět milionů liber. Do politiky jej podle jeho vlastních slov přivedlo přesvědčení, že mnohé z reforem Margaret Thatcherové ještě zbývá dokončit.