Profil: Ryan Murphy - Velký televizní revolucionář

První vzpomínky Ryana Murphyho na dětství jsou spojeny s kuchyní v domě jeho rodičů na předměstí Indiany. V noci jej probudil otec, posadil syna ke stolu, zapálil si cigaretu a zeptal se: „Nevidím se v tobě a chci, abys mi řekl proč,“ vzpomínala dnešní hvězda televize na dětství v magazínu Hollywood Reporter.

Konzervativní, konformní a konvenční prostředí typické pro předměstí velkých amerických měst Murphymu nemohlo vyhovovat. Velmi brzy si uvědomil svou jinakost i svou homosexualitu.

Sexuální orientaci úspěšně skrýval do 15 let, kdy matka objevila milostný dopis od 22letého Drewa. Tehdy za to dostal zaracha na celé léto a matka vyhrožovala, že Drewa udá za znásilnění. „Vyhrožování a snaha opravit mě, mě zranila nejvíc,“ prozradil Murphy.

Ambiciózní a okouzlující

Nikdy se nechtěl skrývat a tajit svou orientaci. Ačkoli to bylo v Indianě složité, chtěl žít plnohodnotný a úspěšný život teenagera a hrdého gaye. Navíc jeho snem bylo uspět v blyštivém světě Hollywoodu, který obdivovala jeho matka i babička. Pomohlo mu snad až přehnané sebevědomí, které přes veškeré dispozice měl.

Díky němu byl okouzlující a všechny dokázal strhnout. Vystudoval žurnalistiku na univerzitě v Indianě, záhy se odstěhoval na západ a jeho partnerem se stal režisér Bill Condon. Murphy psal o populární kultuře pro Entertainment Weekly a Los Angeles Times. Zároveň psal i scénáře, většinou do šuplíku, ale na sklonku devadesátých let jeden z nich koupil Steven Spielberg.

Šlo o romantickou komedii Proč jen nemůžu být Audrey Hepburnovou? Film však nakonec nevznikl, přesto se Murphy přiblížil velkému světu, který mu byl souzen.

Příliš ostré pro Hollywood

Murphymu bylo teprve 34 let, když se mu povedlo prodat první seriál. Stal se jím satirický pohled na americkou střední školu nazvaný Popular. Na rozdíl od jiných seriálů tento neudělal superhvězdou nikoho z talentovaných herců. Navíc byl až příliš ostrý na hollywoodské standardy, proto skončil po pouhých dvou sezonách.

Přitom Popular nabídl většinu motivů, které se později naplno projevily v Murphyho stěžejních a veleúspěšných dílech. Jeho pohled na střední školu byl satirický, cynický a často nemilosrdný. Hlavním střetem je konvenčnost a nonkonformita. Ale zatímco většina ostatních tvůrců oslavuje právě klidný průměr, Murphy zcela otevřeně straní excentrikům.

Po zrušení Popular se Murphy snažil uspět s pilotním filmem na sitkom, ale žádná televize si na jeho základě seriál neobjednala. Scenárista se proto rozhodl odstěhovat na opačný břeh Ameriky a začít znovu. A právě zde jej napadlo zasadit děj seriálu do kliniky plastické chirurgie.

První hit

Seriál Plastická chirurgie s. r. o. se na obrazovkách stanice FX objevil v červenci 2003, tedy v letním období tradičně vyhrazeném seriálům s nižšími očekáváními. I proto se sem nasazují méně konvenční díla, která však často určí zcela nový trend. Murphy prozradil, že po předchozích zklamáních si poprvé v kariéře řekl „kašlu na to, napíšu přesně, co bych rád viděl“.

Snad právě proto se Plastická chirurgie stala překvapivým hitem. Nabízela velmi explicitní záběry na operace (údajně medicínsky 100procentně podle skutečnosti), jeho hrdinové se běžným televizním postavám zcela vymykali, navíc často říkali věci, které se v televizi prostě neříkaly. Murphy musel hodně bojovat se zástupci stanice FX a jejich pohledem na televizní standardy. Seriál dosáhl mnohamilionové sledovanosti, vysílal se šest sezon, celkem vzniklo sto epizod (což je jeden z klíčových milníků pro americké seriály, protože poté jej mohou reprízovat i jiné stanice).

Získal také 45 nominací na prestižní ocenění a vyhrál Emmy i Zlatý glóbus. V recenzích byla Plastická chirurgie přirovnávaná k Sopránovým, což ve své době byl největší možný kompliment. Murphy se tak konečně stal, čím chtěl být – nejvlivnějším televizním tvůrcem své generace.

Kulturní fenomény

Přes veškeré úspěchy byla Plastická chirurgie pouhou předehrou pro to, co Murphy rozpoutal svým dalším seriálem. Tím bylo muzikálové Glee vysílané na stanici Fox od roku 2009 celých šest sezon. Glee se muzikálové klasice podobá jen vnějšími znaky. Hrají tu hezcí herci, zpívají se melodické, navíc notoricky známé písničky a hodně se tančí. Pod tímto naleštěným povrchem však tepe Murphyho klasika – satira dnešní společnosti a stranění dehonestovaným a opovrhovaným.

Glee zarezonovalo podobně jako kdysi Bowieho revolta či písničky Nirvany. S hrdiny Glee a jejich zdánlivě rozverným popíkem se identifikovaly miliony teenagerů (na vrcholu seriál sledovalo 13,5 milionu diváků a byl to druhý nejsledovanější seriál na obrazovkách). Navíc se k seriálu pojil komerčně zajímavý merchandising, jemuž vévodil prodej písniček. Jednotlivých desek se prodalo více než 13 milionů kusů, zároveň v digitální distribuci se povedlo prodat přes 52 milionů písní.

Glee však zároveň stíhala celá řada problémů. V průběhu natáčení zemřel představitel jedné z hlavních rolí Cory Monteith, zároveň začaly mezi Murphym a některými hvězdami vřít vzájemné antipatie. „Dodnes jsem zdrcený vším, co se s tím seriálem stalo,“ přiznal Murphy.

Americké antologie

Moderní formát antologie Ryan Murphy nevymyslel. Nicméně jej zcela nově definoval a prozatím mu dal nejzářivější podobu. Murphyovská antologie je seriál, v němž hrají stále titíž herci, ale příběhy jednotlivých sérií spolu nesouvisejí a jsou vlastně ucelenými a uzavřenými celky. První byla American Horror Story, jejíž jednotlivé řady vždy nabízejí jiný hororový subžánr (první je strašidelný dům s poltergeisty, druhá se odehrává v blázinci a nabídne masového vraha, další jsou o čarodějnicích, cirkusu a hotelu). Letos spuštěná American Crime Story zase bude nabízet známé velké soudní případy (první je o O. J. Simpsonovi).

Hororový, mnoha cenami ověnčený seriál je prozatímním vrcholem Murphyho tvorby a zároveň ztělesněním jeho televizní revoluce. Především excentričnost postav a dějů je na absolutním vrcholu, co aktuálně ještě snese televizní obrazovka. Seriál kromě extrémního násilí, sexuálních scén a různě zdeformovaných jedinců (fyzicky, psychicky i obojím zároveň) nabízí také zcela nežánrové vyprávěcí postupy.

Ryan Murphy | Kovarik

Hlavní hrdinové mohou znenadání umírat (a pak se třeba zase objevit jako duchové), aliance mezi jednotlivými stranami konfliktu se proměňují zcela překvapivě. Tvůrce a jeho zvůle je postaven nad diváka a jeho diváckou slast. A to je v americké televizi opravdu nevídané. Murphy však dokázal využít úspěch Glee a Plastické chirurgie a toto si prosadit.

A American Horror Story z něj udělala titána velikosti Stevena Spielberga, jak potvrdila šéfka Fox TV Group Dana Waldenová. „Když dáte někam spojení Steven Spielberg něco něco nebo Marvel něco něco, dosáhnete výrazně větší sledovanosti než bez toho jména. Ryan Murphy je přesně takovým jménem. Zkoušeli jsme to v marketingu a opravdu jsme docílili 20procentního růstu.“

Důležitá přátelství

Murphy je celebritou a také má řadu vlivných přátel včetně prezidenta Baracka Obamy. Mezi jeho věrné přítelkyně patří řada mimořádných hereček. Vedle Gwyneth Paltrow (se kterou pracuje na televizním muzikálu One Hit Wonders) a múzou Jessicou Lange (hvězda prvních čtyř sérií American Horror Story) to je ještě například Julia Roberts či Lady Gaga, která se objevila v ústřední roli páté řady American Horror Story a za svůj výkon letos získala Zlatý glóbus. Hudební superstar se samozřejmě objeví také v nadcházející šesté řadě hororové ságy.

Murphy zároveň angažováním hereček v pokročilejším věku znovu jde proti proudu. Podle řady studií hollywoodské hrdinky mládnou a v důsledku toho nejsou herecké příležitosti pro herečky po čtyřicítce (samozřejmě až na výjimky typu Meryl Streepové, byť právě ta je častou tváří kampaní za obsazování hereček každého věku). Murphy jako scenárista a tvůrce seriálů právě na starší herečky myslí velmi intenzivně. Jessice Lange připravil v American Horror Story dokonalou příležitost a stejná herečka by se měla objevit také v chystané show Feud po boku Susan Sarandonové.