Robert Malecký: Mladé Čechy politika nezajímá. Není pro ně nabídka

Volební účast ve věkové skupině 18–24 let je dlouhodobě nejnižší.

Volební účast ve věkové skupině 18–24 let je dlouhodobě nejnižší. Zdroj: Pexels / Buro Millennial

Nejbližším testem zájmu mladých o volby bude nadcházející prezidentské klání.
2
Fotogalerie

Mladí Češi od 15 do 29 let se kromě jiných věcí, jako je třeba náboženství, nezajímají o politiku. Tvrdí to studie agentury STEM pro Nadaci Friedricha Eberta, o které před pár dny informoval internetový deník Aktuálně.cz. Stejní mladí ovšem s obavami hledí do budoucnosti, zejména co se týče změny klimatu a prohlubující se sociální nespravedlnosti.

A teď babo raď: jak mladým vysvětlit, že hledíme do stejné spojité nádoby, kde je účast na veřejném politickém životě, ať už aktivní, nebo pasivní, pořád ještě jedním z mála dobrých způsobů, jak budoucnost ovlivnit?

Není to poprvé a nejspíš ani naposledy, co podobný výzkum vyšel. Před čtyřmi lety v souvislosti s komunálními volbami podobná analýza upozornila, že volební účast ve věkové skupině 18–24 let je dlouhodobě nejnižší, mezi volenými zástupci je tato věková skupina zastoupená významně nejméně a celkově je zájem o politiku mezi mladými v Česku nejmenší ze všech zemí OECD. Tvůrci kampaní to přirozeně dobře vědí, a proto nejmladší voličské skupiny prakticky ignorují. Mladí jako by nebyli a s postupující vlnou populismu je to stále více vidět.

7 věcí, které jste nevěděli o českých prezidentech

Video placeholde

7 věcí, které jste nevěděli o českých prezidentech • Videohub

Je řada hrozeb, ať už skutečných, nebo marketingově dobře uchopených, které se v posledním desetiletí objevily jako hlavní taháky volebních kampaní, ale mladé prakticky nezajímají. Boj proti korupci najdeme na volebních letácích snad každé strany, která potkala marketingového manažera, některé si na tématu protikorupční revoluce dokonce vystavěly samotnou svou existenci. Čerstvý výzkum STEM ovšem tvrdí, že korupce je tématem pro 30 procent mladých lidí. Ještě méně je pak zajímá otázka nelegální migrace a uprchlíků, pouhou čtvrtinu. Proti tomu uvádějí, že znečištění životního prostředí a změna klimatu je otázkou pro 54 procent dotázaných, sociální nespravedlnost pro 38 procent.

To v Česku nejsou strany, které by tato témata nabízely? Přirozeně nejspíš ano, otázka ovšem je, zda mladé lidi dokážou oslovit. Ti totiž volí, když už volí, poněkud zvláštně. A v rozporu se svými zájmy. Jen osmnáct procent mladých Čechů se ztotožňuje se stranou, kterou volili. Proti jejich vrstevníkům třeba na Slovensku nebo v Polsku je to zoufale málo, tam jich je skoro polovina. Co to znamená? Češi volí pod vlivem jakýchsi schémat, která je vedou ke stranám, jež jim nic nenabízejí. Možná vliv rodiny, zčásti také nejrůznějších konstrukcí, jako je volba proti něčemu, třeba „anti-Babiš“ nebo dříve „anti-Paroubek“.

Populistické kampaně stále více přesouvají svou nabídku směrem k rychlým řešením aktuálních problémů. A tím „stárnou“, oslovují starší voličské skupiny, hrají s tématy sociálních dávek, strachu z migrace, strachu z energetické krize, z války. Chybějí jim naopak vize, reformní témata týkající se třeba důchodové reformy, stability rozpočtů, zadlužování. Tedy otázek, které by právě měly zajímat lax­ní a znechucenou mladou populaci. Nejbližším testem bude nadcházející prezidentská volba, kde se populističtí kandidáti pokusí zvednout nejstarší, méně vzdělané a zároveň nejpočetnější voličské skupiny – a proti nim se ve druhém kole pokusí široce mobilizovat demokraté. Opět to bude nějaké „anti“, nejspíš anti-Babiš. Mladí se buď přidají a „přemluví bábu“, nebo se jejich volební frustrace opět prohloubí. Nebo obojí. Každopádně zase ostrouhají.

Autor je spolupracovník redakce