Robert Malecký: Slepá spravedlnost v případě Parkanové i Grygárka

Libor Grygárek

Libor Grygárek Zdroj: CTK

Robert Malecký

Dobré scenáristické pravidlo říká, že je třeba rozpracované linky příběhů uzavírat včas, a ne aby si na to jeden nechal posledních dvacet minut posledního dílu jako nejslavnější rutinér řemesla Jaroslav Dietl. Čas v roli scenáristy nyní podobně spěchá, aby stihl uzavřít všechny příběhy takzvané protikorupční revoluce, dříve než se tato už poněkud utahaná dáma odebere do  propadliště dějin. A  není to věru pěkný pohled.

Dvě zprávy z uplynulého týdne: Odvolací soud potvrdil osvobození exministryně obrany Vlasty Parkanové v  kauze letadel CASA. A druhá: Bývalý náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek vysoudil dalších 520 tisíc korun za nezákonné stíhání, dohromady už milion plus úroky. Mediální obraz aktérů je z řady důvodů odlišný, přesto obě kauzy vykazují podobnosti, jež by nás měly zajímat. Peníze pro Libora Grygárka zaplatíme všichni, ovšem za chyby státních zástupců a policistů, které dobře známe, po nich nikdo nic nevymáhá. Naopak vesele běhají po světě a z vyprávěnek o svých kauzách si udělali politickou živnost a kampaň.

K  podobnému rozuzlení spěje i  případ Vlasty Parkanové. Té stíhání zničilo politickou kariéru, zlomilo ji i  lidsky. Obviněna byla před devíti lety a v jejím případě si nejspíš na definitivní tečku ještě počkáme. Vrchní státní zástupkyně oznámila, že požádá nejvyššího žalobce o podání mimořádného opravného prostředku, tedy dovolání. To bylo mimochodem posledním stadiem i v Gragárkově případu, podal ho ještě Pavel Zeman a Nejvyšší soud ho zamítl.

Oba případy spojuje i  mediální zájem, který šel „přes čáru“. O tom, že byl Grygárek v prosinci roku 2013 obviněn, si nejprve přečetla veřejnost v  médiích, než mu bylo vůbec doručeno. „Veřejnost si na  základě těchto informací učinila své závěry o  vině žalobce,“ uvedla soudkyně Jana Zaoralová, která o věci minulý týden spolurozhodovala. Ani zastavení stíhání podle ní názor lidí nezměnilo.

V  podobné situaci byla na  počátku své kauzy i  Vlasta Parkanová. Bránila se proti ní málo vídaným způsobem. Spolu s  advokátem Tomášem Sokolem založila web, na  němž postupně zveřejňovala všechny dokumenty ze své kauzy. Sice ji za to popotahoval Úřad pro ochranu osobních údajů, dostala pokutu, kterou následně potvrdil i soud, ale podařilo se jí vlastní iniciativou nepříznivě naladěné veřejné mínění otočit. „I  díky osobní statečnosti paní doktorky Parkanové, která zveřejnila klíčové části trestního spisu, došlo ke změně veřejného názoru. Každý, kdo o  věci jenom trochu něco věděl, pochopil, že ta věc nemá reálný základ a  stojí jenom na  velmi pochybném znaleckém posudku,“ řekl k  tomu po  vyhlášení rozsudku spoluobžalovaný a pravomocně spoluzproštěný armádní úředník Jiří Staněk.

Samostatnou kapitolou je pak délka obou řízení. Libor Grygárek byl původním terčem operace, kterou známe jako kauza Nagyová a  která vyvrcholila v  červnu roku 2013 zásahem na  Úřadu vlády. Policisté z  ÚOOZ na  ní ovšem začali pracovat minimálně o  rok a  půl dřív, obviněn byl Grygárek jako jeden z posledních půl roku po  neslavné razii. Definitivní tečku čteme ke konci roku 2021. A jak již bylo řečeno, řízení u Vlasty Parkanové se ještě protáhne, přičtěme si dejme tomu dva roky. Údajný skutek, který se nikdy nestal, se přitom měl stát před dvanácti lety. A jak to zatím vypadá, ze žalobců potrestán nikdo nebude.