Dva týdny uplynuly od sněmovních voleb, a pokud by českou politickou krajinu sledoval někdo, kdo oněch patnáct dní strávil na výletě do Grónska, nepoznal by ji. Z Andreje Babiše je málem demokrat, který uznává volební porážku, odmítá pokusy o sestavení vlády a zve opoziční politiky do své dosluhující vlády, aby společně čelili sílící šedesáté šesté vlně koronaviru.
Je to samozřejmě past, praktickou politiku hnutí ANO teď vykonávají Babišovi honicí psi, jmenovitě Karel Havlíček a Alena Schillerová. „Šíbři, kmotři a lobbisté už 14 dní slaví. My jsme si je nepustili k tělu, to silovým hráčům vadilo nejvíc, protože byli zvyklí si republiku rozdělit. Buď někoho podplatili, nebo ho vydírali,“ zapsal si na Twitter první jmenovaný, samozřejmě bez důkazů. Vláda sice ještě vládne, ale už vykonává opoziční politiku, čímž se do politologických učebnic zapíše jako takzvaný Schrödingerův kabinet.
V české politické krajině končícího října roku 2021 jsou i jiné obrazy k pokoukání. Komunisty už nevede Vojtěch Filip a jejich poslanci v týdnu naposledy nakráčeli do sněmovny, aby si dovyklidili kanceláře. Twitter ministra vnitra Jana Hamáčka už dva týdny mlčí, sociální demokracie volně směřuje k mimořádnému sjezdu, který zvolí nové vedení. Potěšující zpráva přichází ze sněmovny, do jejíhož vedení míří ženy: Vést by ji měla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, Piráti navrhují na místopředsedkyni Olgu Richterovou, Starostové Věru Kovářovou, doplnit by je mohla ještě za ANO Jaroslava Pokorná Jermanová. I to je možné číst jako dobrou zprávu.
Prezidentovi se v nemocnici ulevilo a panují opatrné naděje, že nebude blokovat vznik nové pohodlné většiny opozičních koalic. O tom, že fakticky skončil otevřený kartel moci mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem, už jsme zde psali. Miniválka s hradními úředníky a poradci, ke které se Babiš připojil, je jen vedlejším efektem zásadnější dějové linky, která znamená, že prezidentova obávaná role při povolebním vyjednávání byla i vlivem vnějších okolností redukována na úlohu statisty.
Když jsme se dostatečně vyněžnili nad příznivým během věcí, jsou tu i varovně zdvižené vykřičníky. Nová vláda se ujme vládnutí někdy do Vánoc a bude na ní, aby především potvrdila uklidnění rozdělené společnosti, pokud tak důsledky voleb můžeme vůbec interpretovat. Česko se řítí do další vlny epidemie po exponenciální křivce, klíčové reprodukční číslo se aktuálně pohybuje kolem hodnoty 2, což je průšvih. A zase: Je v tom drobná naděje, před očkovacími centry stojí fronty těch, kdo se sice očkovat nechtěli a nechtějí, ale realita je donutila. Pozdě, ale přece. V sousedním Rakousku dokonce uvažují o cílených omezeních jen pro neočkované, chladné kalkuly vítězí nad emocemi.
Řítíme se i do průšvihu drahoty, inflace a vysokých cen energií. V Česku jsme si tuto situaci ještě okořenili krachem dodavatelů levné elektřiny, který z milionu domácností udělal potenciální terč exekučních pastí. To jsou úkoly, které si přímo říkají o ukázku solidárního přístupu, který musí rozdělenou společnost tmelit. Pokud chtějí demokratické bloky svou letošní pozici, ke které jim pomohla spousta šťastných náhod, potvrdit, jsou před nimi dva hlavní úkoly. Ukázat, že s pandemií dokážou bojovat líp než Babišova vláda a že znají cestu z energetické krize. Pro začátek nic snadného.
