Před pár dny schválila vláda na jednom zasedání konsolidační balíček a navýšení rodičovského příspěvku z 300 tisíc na 350 tisíc. Leckdo z kolegů novinářů se divil, že na příslušnou tiskovou konferenci po zasedání vlády nedorazil ministr financí Zbyněk Stanjura, jehož práce se téma zásadně dotýkalo. Dal přednost divadelnímu představení na Shakespearovských slavnostech na Hradě. Divení není moc na místě. Jak se vám líbí je zcela nepochybně lepší komedie než to, co předvádí kabinet s veřejnými financemi.
Jednou rukou škrtat devadesát miliard a druhou navýšit o pět a půl miliardy mandatorní výdaje státu (tolik to bude stát po plném náběhu nové výše částky po třech letech) je nefalšovaný absurdistán. A nejen proto, že tyhle peníze bude třeba při další konsolidaci rozpočtu také seškrtat někde jinde.
Bohužel, není to chyba jenom fiskální. Ta politická je větší. Především rodičovský příspěvek v Česku je ve své celkové výši vzhledem k délce pobírání už tak nejvyšší na světě. Navíc ho Babišova vláda navýšila opravdu velkoryse z 220 tisíc na oněch tři sta docela nedávno, od počátku roku 2020, takže ti dnešní rozdávači cizích peněz jsou z tohoto pohledu břídilové.
Navíc vyšší dávku dostanou jen rodiče dětí narozených po letošní silvestrovské půlnoci. Takže se těch zhruba tři sta padesát tisíc rodin s malými dětmi bude cítit notně ukřivděno, protože jejich dítko přece není o čtrnáct stovek měsíčně horší než to, co se ještě nenarodilo. O rozčarování voličů vládních stran očekávajících razantní snižování deficitů pak už delší čas není pochyb.
Navíc vzrušená diskuse o novém rodičáku a jeho omezení na nenarozené děti už začala a čert ví, jak to dopadne ve Sněmovně, kde bude nepochybně existovat silný tlak na rozšíření obdarovaných na plnou rodičovskou populaci. A to i ze strany nemalé části vládních poslanců. Je dost pravděpodobné, že náklady na tuhle operaci ještě vyletí vysoko nad to, s čím momentálně vláda počítá.
Tohle není žádná nedostatečná komunikace přijímaných opatření, jak se nás pokoušejí přesvědčit obhájci vládní koalice. To prostě v silně nesourodé pravolevé koalici jeden táhne hot a druhý čehý, a protože tomu nikdo nevelí, premiér Fiala promine, vznikají kompromisy, které předestírají nějaký pohyb vpřed. Ve skutečnosti ale jen pejsek s kočičkou pečou dort. Jeden přimíchává šetření a druhý rozdávání. To by bylo, aby z toho všechny nebolelo bříško.
