Poté co koncem srpna dopadl na digitální platformy, jako je Facebook, Instagram, TikTok, LinkedIn nebo YouTube, akt o digitálních službách, který se dotýká mimo jiné fungování jejich algoritmů a práv uživatelů, rozbíhá se další regulační nástroj. Akt o digitálních trzích (DMA) má „zkrotit“ ekonomickou sílu největších digitálních gigantů a zabránit jejímu zneužívání.
Evropská komise měla do minulého pátku označit ty korporace, na které regulace plnou silou dopadne. Tedy ty, které splní kritéria – mají obrat přes 7,5 miliardy eur nebo tržní hodnotu přes 75 miliard eur a jejich služby využívá nejméně 45 milionů aktivních uživatelů a minimálně deset tisíc byznysových uživatelů. Šest měsíců na to, aby splnily podmínky kladené na ně aktem o digitálních trzích, tak mají společnosti Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft.
Opakuje se tak vcelku známá situace v digitální evropské legislativě. Zatímco regulace je evropská – a jak řekl minulý týden eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton na digitálním summitu v estonském Tallinu: „Můžeme být na naše regulatorní úsilí pyšní, protože víme, že ho sleduje celý svět,“ – regulované subjekty jsou neevropské. Pět amerických a jedna čínská firma (která je navíc většinově vlastněná americkými private equity investičními fondy), z těch evropských žádná.
Platformy mají šest měsíců na to, aby začaly plnit nejrůznější povinnosti. Z těch nejviditelnějších to bude povinnost získat od uživatelů explicitní souhlas s využíváním jejich osobních dat pro účely cílení reklamy přes různé služby, které provozují (třeba informace o chování uživatelů při vyhledávání na Googlu pro cílení obsahu na YouTube). Reálný vliv má DMA mít hlavně na obchodní partnery platforem, respektive na firmy, jež s jejich pomocí dělají byznys – ty nebude smět platforma diskriminovat ve prospěch vlastních podobných služeb a bude jim muset dát přístup k některým datům. Na ustanovení DMA, která pomohou s bojem proti některým praktikám Googlu, se těšily i české srovnávače cen jako Heureka.
Zároveň budou platformy muset umožnit odinstalovat aplikace, které jsou předinstalované například na mobilech a tabletech, umožnit nahrávat aplikace z obchodů třetích stran nebo umožnit třetím stranám využívat vlastní platební systémy. To významně zasáhne třeba Apple, protože iOS a App Store jsou uzavřené systémy, nad kterými má Apple naprostou kontrolu. Vidět to je v současném sporu s Epic Games, herní společností, která stojí za extrémně populární hrou Fortnite. Kvůli sporu o to, jak budou probíhat platby za různé herní prvky, se obě společnosti soudí. V EU nařízení DMA zřejmě Epiku významně pomůže.
Apple je také jednou z firem, které se označení „strážce přístupu“, jak nazývá DMA velké platformy, moc nelíbí. Minulý týden firma uvedla, že je „velmi znepokojena riziky pro soukromí a bezpečnost dat, která pro naše uživatele představuje DMA“, a je docela pravděpodobné, že se bude snažit soudně bránit. „Fundamentální nesouhlas“ s tím, že by měl být regulovaný, pak vyjádřil TikTok, podle kterého je politováníhodné, že předtím než jej komise formálně označila za „strážce přístupu“, neproběhla žádná analýza trhu.
Stejně jako u všech ostatních regulací bude i v případě DMA klíčovou otázkou, jak dobře se jej bude dařit vymáhat.
Zajímavou novinkou bude i požadavek na interoperabilitu aplikací pro zasílání zpráv, konkrétně WhatsAppu a Messengeru od Mety. DMA požaduje, aby bylo možné zaslat uživatelům těchto aplikací zprávy (a asi i další obsah jako fotografie a videa) i z různých dalších podobných aplikací, jako je například Signal nebo Telegram. V nové betaverzi WhatsAppu už se objevuje záložka „chaty třetích stran“, takže Meta na plnění této povinnosti, kterou považuji za nesmyslnou a zbytečnou, už pracuje.
Stejně jako u všech ostatních regulací bude i v případě DMA klíčovou otázkou, jak dobře se jej bude dařit vymáhat. Pokuty až deset procent z globálního obratu za neplnění znějí samozřejmě strašidelně. Jak jsme ale viděli na příkladu GDPR, kde práva místo irského úřadu musel s pomocí aktivistického rakouského právníka Maxe Schremse zajistit až Soudní dvůr Evropské unie, často to trvá dlouho a výsledek je nejistý. DMA podobně jako sesterský akt o digitálních službách vymáhá přímo Evropská komise s dedikovanými lidmi, kterých je zatím asi osmdesát. Platformy jsou v tomto „v přesile“ – každá má pro zajištění souladu s regulacemi a pro zařízení různých změn stovky až tisíce lidí.
I to je mimochodem důvod, proč žádná velká evropská digitální platforma asi nevznikne. DMA a další desítky regulací vytvářejí tak zásadní požadavky na „compliance“, že jakéhokoli evropského podnikatele významně demotivuje, byť jen v představě, že by někdy do budoucna mohl konkurovat americkým nebo čínským zavedeným digitálním gigantům. Otázkou je, zda si to evropští zákonodárci uvědomují, když se plácají po zádech a říkají, jak nám tyto regulace svět závidí a chce je napodobovat.
Autor je spolupracovník redakce
