Síkelův pomníček. Kvůli němu státem koupený Net4Gas pouští žilou všem
Nedávné oznámení ztrát státní společnosti Net4Gas, které se promítnou, byť jen v desetikorunách, do účtů domácností za dodávky plynu, opět připomenuly spornou transakci vlády. Ta pod záminkou strategické bezpečnosti převedla pod křídla eráru zadluženou a finančně vyždímanou firmu za cenu, kterou by soukromý podnikatel nikdy nezaplatil. Z budoucích výnosů hospodaření ji totiž nelze uhradit. A to ani za hodně dlouho.
Autor i vykonavatel tohoto nápadu, ministr průmyslu Jozef Síkela, se jasné a prokázané nehospodárnosti tohoto obchodu stále zuřivě brání. Za veškerou kritikou vidí jen pikle Daniela Křetínského, jehož firma EPH byla jediným privátním zájemcem o Net4Gas a Síkelu prý napadá prostřednictvím svých médií. Dodejme, že Reflex či Blesk z jeho vydavatelství CNC (jež vydává také e15) kritikou transakce vskutku nešetřily. Nicméně o podstatných skutečnostech běžně referují i jiná média.
Dobře vyždímané trubky
Net4Gas kupoval stát od fondů mezinárodní pojišťovací skupiny Allianz a kanadské investiční společnosti Borealis. Ty získaly české plynovody kdysi velmi slušně vydělávající na přepravě levného ruského plynu v roce 2013 od společnosti RWE. Ta je spravovala od privatizace Zemanovou vládou v roce 2002. Německý energetický gigant je prodával v době náběhu první linie plynovodu Nord Stream, kdy bylo expertům jasné, že tranzit ruského plynu trasami přes Ukrajinu bude postupně utlumen a českými trubkami do Německa nic nepoteče. RWE za Net4Gas dostala zhruba čtyřicet miliard korun. Firma prosperovala a vyplácela dividendy, do předloňska dosáhly celkové výše 68,5 miliardy korun. Finanční investoři neváhali zatížit firmu dluhem 33 miliard, což bylo normální a odpovídající hospodaření výkonného podniku. Většina dluhu byla v dluhopisech. A tento dluh je jádrem Síkelova problému.
Do hospodaření Net4Gas fatálně zasáhla válka na Ukrajině a bleskový konec ruského plynu. Pro Allianz i Borealis byl najednou do té doby výnosný podnik přítěží. Ztratil perspektivu a zbyl mu jen kšeft s rozváděním plynu po Česku. Bylo jasné, že dluhy jsou z běžného hospodaření v nových podmínkách nesplatitelné a firmě hrozí bankrot. To ale pro kredibilitu obou finančních institucí spravujících penze milionů lidí na planetě nebylo nic, co by chtěly zažít. Hledaly někoho, komu by podnik prodaly, aby vzal problém na sebe.
VIDEO: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, říká premiér Fiala ve FLOW
Privátní podnikatelé v energetice se do transakce moc nehrnuli. Podle dostupných informací byla Křetínského nabídka jedinou reálnou alternativou. Jak už loni proběhlo médii, EPH nabídlo za polovinu akcií pět miliard korun, ale za podmínky, kdy věřitelé odepíší alespoň dvě třetiny dluhu. A dosavadní vlastník se na oddlužení bude také zčásti podílet už schválenou, leč nevyplacenou dividendou. Věřitelé nepochybně se ztrátou počítali, protože chápali situaci. Většinou si na odpis části pohledávek již vytvářeli rezervy neboli opravné položky. Případně pohledávku za Net4Gas prodali spekulantům s podstatnou slevou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
