V letošním druhém čtvrtletí byl výkon středoevropských ekonomik rozmanitý. Zatímco ta česká mezičtvrtletně vzrostla o pouhých 0,1 procenta, a tím pádem v první půlce roku stagnovala, jak maďarská, tak i polská ekonomika si mezičtvrtletně pohoršila o 0,3 procenta, respektive výrazných 3,7 procenta. Výrazněji lépe si vedla ta slovenská, která oproti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 0,5 procenta.
Slovensko jako jediné z Visegrádské čtyřky od začátku minulého roku ještě neklopýtlo a nezaznamenalo mezičtvrtletní pokles, přestože čelí podobným problémům v souvislosti s vysokou inflací. Zatímco výkon maďarské ekonomiky ve druhém čtvrtletí prohloubil její propad do recese, tak pokles té polské následoval po předchozím výrazném růstu o 3,8 procenta. Stále však platí, že s výjimkou tuzemské ekonomiky ostatní zmíněné země již dávno dohnaly předpandemickou úroveň HDP, kdežto nás dosažení této mety teprve čeká.
Největším premiantem v tomto ohledu je Polsko, které od pandemie i přes nedávné zhoršení rostlo jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii. Tamní HDP se tak pohybuje zhruba osm procent nad průměrem roku 2019. Podobně jako v tuzemsku se domácnosti i jinde ve středoevropském regionu musely smířit se značnou erozí kupní síly vlivem vysoké inflace.
Ovšem ve srovnání zdaleka nejvíce na to zareagovaly omezením spotřeby ty české, což je také jeden z klíčových důvodů, proč jsme ještě nedohnali výše zmíněnou metu. Obdobně jako u nás inflace však již ustupuje, byť různým tempem. S ohledem na to pak finanční trhy začínají přemítat nad blížícím se začátkem uvolňování měnové politiky. To na pozadí výše zmíněného slabého výkonu středoevropských ekonomik a vlivem vysoké inflace již vyčerpaného prostoru pro další posilování s ohledem na předchozí značné reálné posílení může ochladit sentiment vůči měnám v regionu.
Česká koruna i polský zlotý by měly do konce roku ještě oslabit ke 24,35 koruny za euro, respektive 4,60 zlotého za euro. Maďarský forint investorům stále nabízí nejvyšší úročení v regionu, byť tamní centrální banka měnovou politiku již začala uvolňovat skrze snižování jednodenní depozitní sazby z 18 procent na nynějších 15 procent. K ní se letos v září podle nás připojí i polská centrální banka, zatímco ČNB k tomu přistoupí nejspíše až na začátku příštího roku.
Po již výrazném poklesu úrokového diferenciálu, a tudíž nižší výnosnosti lokálních instrumentů, jako jsou dluhopisy, jeho další pokles příliš nenahrává posilování regionálních měn. Těm a obecně měnám rozvíjejících se trhů v poslední době nepomohly ani nepříznivé zprávy z Číny, které ukazují na problematické oživení ekonomiky a bublající problémy v klíčovém nemovitostním sektoru.
Autor je ekonom Komerční banky
